Příběh 17.část

Jak dopadla dovolená Tessy a Eliota v Selvadoradě? Jak to bude dál s Eliotovou kariérou? Podaří se April zachránit Beth z Drakilonu? A co Axel? Vrátí se ještě?

Počkej!

"TESS! TESS POČKEJ!!" řval zoufale Eliot, ale dívka na nic nečekala, svižně seskočila z ochozu vily a okamžitě prchala pryč. Eliot za ní vyběhl jak nejrychleji mohl, "TESS!!! PROSÍM!!!" křičel jak nejsilněji mohl, ale na rozmáčené zemi v domácích pantoflích uklouzl a padl na koleno, "TESS!!" zařval naposledy svým silným, nakřáplým hlasem, ale dívka jen přidala do běhu a zmizela v hustém pralese. Slzy se jí draly do očí, když ho slyšela, ale nemohla se otočit. Teď ne. "Proboha jak se to mohlo takhle podělat!" praštil se Eliot naštvaně dlaní do čela, "Co jsem to udělal..." zamumlal si pro sebe vztekle a následně se z jeho hrdla prodralo silné zařvání. Takhle zle se ještě nikdy necítil. "Eliote? Co se proboha stalo?" vyděsil se Diego, který díky svému nulovému tréninku, doběhl o chvilku později než Tessa. "Liana ti to vysvětlí, já.. musim běžet.." zamumlal chlapec s pohledem upřeným před sebe, pak začal couvat a spěšně běžel do domu. Ať mu Liana řekne co chce, bylo mu to jedno, on chtěl hlavně najít Tess a dát vše do pořádku. Převlékl se a vydal se ji hledat. Kam by tak mohla jít? Neměl nejmenší tušení, ale odmítal se zastavit dokud ji nenajde. Sám se jako malý v džungli ztratil a nechtěl to znovu prožívat z té druhé strany. Tessa neběžela daleko, potřebovala se jen dostat z jeho dosahu a srovnat si myšlenky v hlavě. Zadržovala slzy, odmítala kvůli tomu plakat, i když jí srdce pukalo snad na tisíc kousků. Zhluboka dýchala a uklidňovala se. Kapky deště jí pomalu promáčely poslední suché části oblečení a z mokrých vlasů jí stékaly potůčky vody na tvář, ale ona to vůbec necítila. Necítila teď nic, jen bolest.. 

Lhář

Trvalo asi půl hodiny než se Tessa uklidnila a rozhodla se vrátit zpět, protože neměla kam jinam jít a v mokrém oblečení jí začínala být zima. Na tržišti jí ale dohnal ustaraný Eliot, "Tess! Díky bohu, musíš mně vyslechnout, ona políbila mně, vážně, já to nechtěl!" snažil se jí vše vysvětlit. Dívce se při pohledu na něj spustily zadržované slzy. "Mlč! Myslíš si že jsem pitomá?" vyjela na něj Tessa, "Když ti tenkrát volala a já ten hovor omylem přijala, ptala jsem se tě kdo to byl a ty jsi řekl, že je to tvoje kamarádka! Jen kamarádka! Lhal jsi mi do očí!!!" křičela na něj, až se kolemjdoucí otáčeli a pak se od něj odvrátila zády. "Taky že je to jen kamarádka, kdysi mezi náma možná něco bylo, ale to už je dávno pryč, já přece miluju tebe!" přistoupil k ní Eliot blíž a položil jí ruku na rameno, ale Tessa se otočila a prudce ho od sebe odstrčila, "Ty jsi mi lhal! Chtěla jsem sem jet, protože jsi měl strach o svoji kamarádku. Kdybych tušila... udělala jsi ze mně úplného pitomce Eliote!" řvala na něj vztekle. "Ale to byla pravda, prosím věř mi! Řekl jsem že je to kamarádka, aby ses zbytečně nestrachovala. Vždyť já o ni nestojím!" snažil se situaci napravit Eliot. "Jo, to jsem viděla.." odsekla sarkasticky Tess, otřela si slzy z tváří a opět se k němu otočila zády. "Znovu ti říkám že políbila ona mně. Nevím co to mělo znamenat, ale je mi to jedno! No tak, zítra odjedeme domů a bude zas všechno normální... už ji nikdy neuvidím." kličkoval Eliot, už nevěděl kudy kam. Lhal jí, to nemohl nijak popřít a cítil se kvůli tomu strašně. Zpátky už to vzít ale nešlo. "To uvidíme, teď chci být ale sama..." odsekla dívka a vydala se k vile, kde se pak zavřela v pokoji a celý den už nevylezla. Té noci spal Eliot na gauči..

Návrat domů

Naštvanost Tessu ale neopustila ani po noci strávené o samotě. Ráno si sbalila své věci a stáhla kufr ze schodů, čímž probudila Eliota na gauči. "Můžeš si sbalit.." hlesla jeho směrem aniž by mu věnovala jediný pohled. Dotáhla kufr na terasu a celé dopoledne strávila pozorováním džungle, kterou si chtěla uchovat v paměti co nejdéle. Vzduch voněl deštěm a kapky vody šuměly při dopadu na palmové listy. Liana na ni hleděla z kuchyně a chtěla za ní jít, ale vůbec nevěděla co by jí řekla a nedokázala se rozhoupat. Diegovi o tom co se stalo lhala, pravdu mu říct nemohla. Eliot své přítelkyni nechal prostor, věděl že s ním teď stejně mluvit nechce, jinak by to už udělala, šel si tedy zabalit své věci a připravit se na cestu domů. Prodloužený víkend utekl jako voda a ne zrovna příjemně. Když vše naházel do kufru, sedl si na postel a přemýšlel co dál. Tessa neodpouštěla snadno, byla v tomhle ohledu neuvěřitelně citlivá a Eliot si toho byl dobře vědom. Byla to ale jen pusa a on doufal že návrat domů, daleko od Liany ji přivede k rozumu. "Kde je Diego? Chtěl jsem se rozloučit.." zeptal se Liany když sešel se zavazadlem do jídelny. "Ráno mu volali z plantáží, ty deště jim tam poničili sušírnu, musel to jet řešit. Mám vás ale moc pozdravovat." odvětila dívka se sklopeným pohledem.. "Eliote, moc mně to mrzí..já.." začala, ale chlapec ji přerušil, "Nech to být... už to stejně nezměníme..." mávl rukou ledabyle a vyšel na terasu za Tess, "Za chvilku je tu odvoz.". "Fajn.." špitla blondýnka, vyskočila na nohy a s kufrem v závěsu kolem něj prošla bez jediného pohledu. Eliot už z toho byl otrávený, naštvaně dotáhl kufr před vilu a čekali. Liana tam stála s nimi a bylo jí tak trapně a nepříjemně jako ještě nikdy. Když přijelo auto, které je mělo odvést na letiště, naložili kufry a nasedli. Eliot ještě z auta pohlédl na Lianu, pak se auto rozjelo a dovolená byla definitivně u konce..

Tma

"No tak Tess, počkáme na taxík, je zatracená zima, já do metra nemůžu jít jen v mikině!" snažil se zastavit svou přítelkyni Eliot. Celý let měla v uších sluchátka a vůbec s ním nemluvila, jakmile přiletěli a přijela jim zavazadla, vytáhla si z jednoho bundu a vylila si to na metro. "Tvůj problém, já už chci jet domů.." odsekla dívka a odhodlaně táhla svůj kufr skrze sněhovou závěj. "Fajn.." zamručel Eliot drkotaje zuby a zalezl zpátky do haly, než přijelo taxi. Za ty dva dny co byli pryč se spustila pěkná chumelenice a vše bylo pokryté třpytivě bílou čepičkou. Doma ho čekalo další nepříjemné překvapení. Jakmile otevřel dveře překvapila ho tma v celém domě. Sáhl po vypínači, ale nic se nedělo, "Co to sakra..?" zamračil se a zabouchl za sebou dveře. V krbu hořel oheň a když si jeho oči konečně přivykly na šero, rozpoznal světlo svíčky u jídelního stolu a u něj sedící postavu, "Ségra?" mžoural Eliot. "No konečně!" přiletěla odněkud ze tmy druhá sestra, "To je dost že jsi tady!" hulákala Lexie. "Co se stalo proboha, proč jste tady po tmě?" zeptal se jí nechápavě Eliot. "Nezaplatil jsi elektřinu!" vyhubovala mu sestra. "Vždyť jsem ti říkal ať tu složenku, která leží mimochodem tady na stole, přesně tam kde jsem ji nechal, odneseš na poštu!" spražil ji Eliot. "Eeeeh? Fááákt?" zarazila se dívka. Eliot se pleskl dlaní do čela. "Čau brácha! Tak jak bylo v džungli?" přiběhla Ellie nadšeně. "Nic moc.. jen se převléknu a jedu hned za Tess... Liana mi tam dala pusu, Tessa to viděla a problém je na světě.." vrtěl nešťastně hlavou a stručně shrnul svou situaci. "UuuuuUUUuuu.." houkly obě dívky dvojhlasně a zaxichtily se. "Nepříjemné.." začala jedna, "Velice.." přikývla druhá. "Díky za povzbudivý slova." zamručel Eliot a zapadl k sobě do pokoje...

Kočičí láska

Tessa dorazila domů o něco později než Eliot. Cesta do San Myshuna trvala metrem déle a táhnutí kufru sněhovou pokrývkou jí akorát zpomalovalo. Dorazila celá promrzlá, zasněžená a vyčerpaná. Jakmile za sebou zabouchla vchodové dveře a zahodila kufr, všechno na ni najednou dolehlo a ona se musela opřít zády o dveře. Kocourci ji přišli ke dveřím přivítat a zvědavě na ni koukali. Tess zhluboka dýchala a přemýšlela jestli neomdlí. Změna teploty, fyzické vytížení a stress... to vše ji opravdu málem položilo v tu chvíli. Rychle skočila do kuchyně a napila se vody z kohoutku, pak ze sebe shodila všechno oblečení, protože v zimní bundě se začínala velmi rychle zapařovat a opravdu se jí začínala motala hlava. Rychlá, vlažná sprcha jí srovnala tělesnou teplotu a udělalo se jí lépe. Navíc si ve sprše poplakala a tak s vodou odtekla i trocha zadržovaných emocí. Cítila se hrozně, oblékla si pyžamo a lehla si na gauč, kde nějakou dobu plakala do polštáře. Byla na Eliota tak naštvaná, ale tak strašně by ho chtěla mít u sebe. Milovala ho a chyběl jí. Cítila se tak sama jako už dlouho ne, ale nemohla mu přece jen tak odpustil, to neměla v povaze. Ze vzlykání jí vyrušilo lechtání na pravé noze. Byl to Pudink. Tess s leknutím ucukla a popadla malého šmejdila. "Ty potvůrko jedna!" sledovala přimhouřenýma očima kocoura, který v odpověď začal příst. Tess se usmála a pomazlila ho. To samozřejmě přivábilo i Karamela, který si nemohl hromadné mazlení nechat ujít. Nakonec se Tess sesunula z gauče na zem a oddávala se lásce svých mazlíčků. Venku sněžilo, ale jim bylo uvnitř krásně teplo, kočičáci spokojeně předli a Tess jejich vrnění uklidňovalo. Když se jí začínaly zavírat oči, přesunula se do postele a velmi brzy začala usínat. Z polospánku jí vytrhlo náhlé klepání na dveře.. 

Dobyvatel

"No tak TESS! Otevři mi prosím... vím že tam jsi, vidím světlo zpod dveří.." bušil na dveře Eliot. Dívka stála uprostřed bytu s pohledem upřeným k oněm dveřím a nevěděla co dál. Když mu neotevře tak bude chlapec muset dříve nebo později odejít, ale chtěla to? Na druhé straně jí bylo jasné, že pokud ho pustí... pokud ho uvidí, zase se rozpláče a ona už plakat nechtěla. "No tak TESS!" hulákal přes dveře Eliot. "Poslyšte mladíku! Ona vám evidentně otevřít nechce, tak jděte do háje, my chceme mít klid!" vyjela na něj Tessina postarší sousedka. "Omlouvám se paní, už jdu.." sklonil hlavu poraženě Eliot a šel si přivolat výtah, když v tom zaslechl, jak někdo otočil zámkem dveří. S nadějí vzal za kliku dveří od Tessina bytu a dveře se k jeho úžasu vážně otevřely. Dívka u dveří nestála, jen odemkla, odstoupila a čekala, co se bude dít. "Lásko?" pohlédl na ni váhavě Eliot, očekávaje smršť nadávek a křik. Tesse se ale místo toho zalily oči slzami přesně tak, jak předpokládala a začala se jí klepat brada. "Ne prosím...prosím neplakej.." přistoupil k ní Eliot. "To je tvoje vina!" zamručela dívka ve snaze dát mu to ještě trochu sežrat, ale její zalykání tomu ubralo na váze. "Já vím, strašně mě to mrzí...tak strašně moc! Jsem idiot, hlupák a pitomec.." přitiskl ji k sobě a Tess se s úlevou schoulila v jeho náručí. "Chyběl jsi mi.." zakňourala do jeho kabátu a pevně ho objala. Eliot se pousmál a zmáčkl ji ještě pevněji, "Promiň mi to...promiň.." šeptal jí do vlasů. "Už mi ale nikdy nelži, ano?" pohlédla na něj uplakanýma očima výhružně. "Nikdy." políbil ji na čelo a znovu přitiskl k sobě. "Podělaná dovolená.." zamručela Tess. "To teda byla.." přikývl Eliot...

V srdcích mladí

Bílá peřinu přikryla krajinu a v Brindleton Bay se zrovna vracel páreček veterinářů z poslední šichty před svátky. "Konečně volno." broukal spokojeně Jake a užíval si procházku domů. Sněhová vánice, která město sužovala po tři dny konečně ustala a oni se procházeli pod hvězdným nebem. Bělostný, třpytivý sníh vrzal při každém jejich kroku. "Ó ano a děti přijedou konečně domů. Už se na ně tak moc těším. Všichni budeme zase pohromadě.." zasnila se šťastně Erin v očekávání klidných vánočních svátků. "Snad jsou Tessy rodiče normální.." poznamenal s obavami Jake. "Prosím tě proč by neměli být normální?" pohlédla na něj pobaveně Erin. "Já nevím, nikdy jsme je neviděli." pokrčil rameny Jake. "Oni nás taky ne, myslíš že se taky bojí že jsme podivíni?" pozvedla obočí Erin. "Určitě ano." zazubil se Jake. Pokračovali v chůzi, když najednou popadl Erin rapl, "Jakeu! Jakeu! To je vesmírná loď! Oni se vrátili!" začala hulákat a ukazovala prstem k nebi. "To snad ne! Já myslel že už od nich máme pokoj!" zaúpěl zoufale Jake a pohledem pátral po jakémkoliv pohybu na obloze, "Kde je vidíš?" zeptal se své ženy, když nic nezahlédl, ale ta byla zaneprázdněna sběrem hroudy sněhu. Když se Jake nechápavě otočil zpátky k ní, schytal ledově studenou nadílku přímo do obličeje. "ERIN!?" vyjekl Jake překvapeně. Ale jeho žena se místo odpovědi dusila smíchy, "Ten tvůj výraz by byl na fotku táto!!" chechtala se na celé kolo. "Jsem rád, že se dobře baví! Takhle mně děsit!" vrtěl hlavou s otevřenou pusou. "Když ono je to tak kouzelné!" zatočila se rozjařeně, pak s sebou plácla na záda a začala hýbat rukama a nohama. "Jsi jako malá.." usmíval se Jake při pohledu na svojí manželku hrající si ve sněhu jako malé děcko, "...co bych si bez tebe počal." došel k ní a pomohl jí vstát, protože jí to kvůli bolavému koleni už moc nešlo a políbil ji na tvář...

Vánoce, vánoce přicházejí..

Druhý den ráno, dorazili jako první Eliot s Tessou a jejími kocourky. Dvojčata měla ještě nějaký sraz s kamarády ze školy a tak měla dorazit až později toho dne, Tessini rodiče až následující ráno. Eliot chtěl svou dívku pořádně provést po městě kde vyrůstal a tak se rozhodl vyrazit co nejdříve. Blondýnka nechtěla trávit vánoce bez svých miláčků a tak požádala, jestli je může vzít s sebou. Erin jako proslavená milovnice koček samozřejmě nadšeně souhlasila a tak se Milo s Miou museli následujících pár dní dělat o své teritorium s dalšími dvěma kocoury. "Už jsou tady!!!!" ječela Erin, když zahlédla odjíždějící taxík a nadšeně běžela na verandu. "Ahoj mamčo!" nechal se láskyplně mačkat Eliot. "Dobrej paní Foxová!" ozvala se stejně tak mačkaná Tessa z druhé strany. "Já ti dám paní Foxová, říkej mi taky mamčo, však už jsi rodina!" zatvářila se na ní přísně Erin. "Tak dobře, ahoj...mamčo.." opravila se rozpačitě Tess. "No proto!" políbila ji na tvář Erin a nahnala mládež a zvěř do domu, kde se přivítali ještě s Jakem. "Je to divný, když nás nevítá Falko.." posmutněl Eliot. "Já vím, před mámou o něm vůbec nemluv..." požádal ho Jake. Jejich milovaný psí společník toho léta zahynul, což zasáhlo celou rodinu, nejvíce však Erin. "Hele! Takovou postel jsem tu dřív neměl!" zahalekal ze svého pokoje Eliot. "No tak usoudili jsme, že na té tvojí dětské by jste se asi moc dobře nevyspali." vysvětlil Jake. "A taky sem teď můžete jezdit častěji, když budete mít kde spát. " dodala Erin ve snaze nalákat je na častější návštěvy. "Skvělý!" zaradoval se Eliot, protože celou cestu přemýšlel, že asi nechá Tesse postel a sám bude spát na zemi. "Třeba tu taky zaděláte na malé Foxíky.." dodala zpěvným hlasem Erin. "Mami, ještě je čas na děti!" spražil jí Eliot. Tessa se s úsměvem culila za ním, ale myslela si totéž. "Ale prdlajz brzo.." mávla rukou Erin, "..vy mladý furt máte plno času." vrtěla hlavou. "Hele, myslím že budete muset spát na zemi, postel už je obsazená!" ukázal Jake pobaveně na páreček kocourků okupujích novou postel..

Zdobení stromku

Procházka městem se nakonec nekonala, protože na Brindleton Bay se přiřítila další sněhová bouře, která znemožnila jakýkoliv pobyt venku. Dvojčata dorazila v tom nejhorším a přejít od taxíku k domu jim trvalo snad deset minut v tom silném větru a bílé smršti všude kolem. Po teplé sprše se většina obyvatel domu převlékla do pyžámek, Erin všem uvařila horký čaj s citrónem a společně sledovali vánoční filmy v televizi. Když už byli dostatečně svátečně naladění a vyhřátí, pustila se mládež do zdobení stromečku. "Hele Tess tady je obrovský pavouk.." ukázal Eliot kamsi do stromečku. "Co? Kde?" nadskočila blondýnka a začala opatrně pozorovat stromek. "Tady! Bacha skáče!" zařval Eliot a začal dívku nemilosrdně šimrat, takže Tess vyděšeně ječela na celý dům. "Brácha ty seš pitomej.." zavrtěla hlavou Ellie, "To bylo fakt trapný..." dodala Lexie. "Souhlasím s nimi!" nakrkla se Tessa a odešla zdobit druhou stranu stromečku. "Citlivky.." vrtěl hlavou Eliot. "Chytej Tess, žádnou zlatou tam ještě nemáte!" zavelela Ellie a hodila blondýnce ozdobu. "Cože?" zamžourala na ni Tess skrz jehličí, než jí ozdobička s prasknutím dopadla za zády. "Řekla jsem chytej." dodala Ellie s pokrčením ramen. Lexie se dusila smíchy a Tess nasadila rezignovaný výraz. Karamel se do zdobení stromečku taky vložil. Vlastně se na to spíš položil a pak tak trochu usnul. Když byl stromek ozdobený a všichni pod něj uložili své dárky, ujal se kocourek role strážce darů a celou noc se od nich nehnul. Štědrovečerní ráno se všichni slavnostně oblékli a stromek rozsvítili. "Jsme dobrý!" vyprsila se hrdě Ellie. "Škoda té rozbité ozdobičky, támhle by se skvěle hodila." dodal Eliot...

Rodinná dramata

Zatímco děti s tátou hráli společenské hry, Erin připravovala štědrovečerní večeři. "To není fér, máte větší postřeh než já..." stěžoval si Jake u hry. "No trochu nám asi stárneš taťko!" rýpla si Lexie, "Můžeme si zahrát něco jednoduššího jestli chceš." dodala posměšně Ellie. "Abych vám oběma nevlepil spíš pár facek." přimhouřil oči Jake, "Slyšelas je?" houkl k Erin do kuchyně. "Asi jsme někde vevýchově udělali chybu táto!" zachechtala se kuchařka a přichutila bramborový salát pár lžičkami nálevu z kyselých okurek. Tessini rodiče bohužel zapadli na zasněžených silnicích a měli tím pádem šílené zpoždění. "Jedeš od toho krocana!?!" zaječela Erin v kuchyni, když se mlsný zrzavý kocour chystal ochutnat její celodenní tvorbu. Tessa ho s omluvou popadla a zavřela u Eliota v pokoji. Erin všem nandala, protože nemělo smysl čekat, "Hold jim to potom přihřeji." rozhodila rukama a začala nosit talíře na stůl. "Je to výborné lásko." vrněl Jake a dvakrát si přidal. Večeře byla famózní a rodina se skvěle bavila. Za okny už jen drobně sněžilo a všechny obklopoval pocit sváteční pohody. Po jídle se všichni rozvalily kolem televize a vyvalily nacpané pupky. V tom ale zazvonil zvonek. "Forbsovi dorazili!" zahalekal Jake, "Jděte jim někdo otevřít, já ještě nemůžu.." snažil se neohrabaně narovnat v křesle. Tessa vyběhla ke dveřím jako první, "Mamí! Tatí!" objala své rodiče a sebrala jim kabáty, "Konečně jste tady.". "Princezno moje." políbil ji na čelo táta, "Do tohohle zapadákova snad vůbec neodklízejí cesty.." protočil otráveně očima Theodor Forbs. "Zapadákova?" naklonil se Jake k Erin, ta jen mlčky pokrčila rameny a šla se s nimi přivítat. "Drahý prosím tě, chovej se mile ano?" pohlédla Emily Forbsová významně na svého manžela, což byla zbytečná snaha. "Ach! Ty budeš Eliot viď?" zamířil pan Forbs neomylně k černovlasému chlapci, "Pověz mi, čím se chceš živit chlapče?" pohlédl na něj s úsměvem. "No, já ještě vlastně nevím, nabídli mi teď místo v kapele, přivydělávám si vystupováním v jendom podniku kde hraju a.." začal koktat Eliot, protože takovou otázku na úvod nečekal. "Muzikant? To snad ne.." protočil oči Theodor a pohlédl na svou dceru. "A co je na tom špatnýho?" postavil se před svého syna Jake. "To že se má jednou starat o mou dcerku a tedy by měl mít seriózní zaměstnání s trvalým příjmem, né někde vystupovat jako komediant." postavil se proti Jakeovi hrdě Theodor. "Můj sny není žádnej komediant ty...! Ty...snobe nafoukanej!" soptil Jake. A tak tam stáli jako dva hrdí pávi a naparovali se jeden před druhým... 

Koulovačka

Jelikož bylo venku ještě světlo, vyhnala Erin děti na zahradu, aby nemusely poslouchat hádku otců a nekazily si tak Vánoční náladu. "Vůbec nic si z táty nedělej, on byl takový na každého kluka se kterým jsem kdy chodila.." uklidňovala Eliota blondýnka v růžovém kulichu. "V pohodě, prostě se o tebe bojí no.. možná má i pravdu. Kdoví jestli to s tou kapelou vůbec klapne. Ani nevím kolik takový hudebník vydělává ze začátku, možná to nebude nic moc.." plácal naštvaně do sněhové koule, kterou se snažili zformovat do tvaru sněhuláka. "Ale za pokus nic nedáš! Je to něco, co tě baví, to je důležité. Když to nevyjde, najdeš si něco jiného. Já taky ještě nevím co budu dělat, baví mně fotit a malovat, ale... v těhle oborech moc vyhlídek nemám, prosadí se jen pár těch nejlepších.." svraštila obočí. "Prostě to nějak zvládneme." chytil ji za ruku Eliot, Tess na něj pohlédla a s úsměvem přikývla. V tom se Eliotovi o rameno roztříštila sněhová koule. Dvojčata se už také převlékla a vylezla na zahradu. "Co se tam uvnitř děje co jsme odešli?" vyzvídala Tessa. "Už to chvilku vypadalo na rvačku, začali se strkat.." zasmála se Ellie v růžové bundě. "Jo, byli jako kohouti! Ale pak to mámy zarazily a bylo po srandě.." posmutněla Lexie v modré bundě. "Oni jsou jak malí kluci!" plácla se do čela Tessa a Eliot se chechtal. "Hrozně řešili, že budete muset živit děti...vy už nějaké čekáte?" pohlédla na dvojici vážně Ellie. "Ne.." zavrtěl hlavou Eliot. "Dospěláci řeší takové kraviny!" vrtěla hlavou Lexie a nabrala sněhovou kouli, kterou hodila po svém dvojčeti. "AU!" zařvala Ellie, která ve snaze vyhnout se kouli uklouzla a spadla na zem. "Nešiko!" chechtal se Eliot a nabral taky jednu kouli. "Já ti dám nešiku!" zvedla se Ellie a schovala se za keř, kde začala taky sbírat munici. "Do obličeje ne!" řvala Tess, když jí koule zasáhla do tváře. "Jasně no, ono se s tím dá totiž perfektně mířit, viď!?!" vysmála se jí Lexie. "Potvoro drzá!" zasmála se Tessa a s rozeběhem ji strhla na zem do hlubokého prašanu. Nakonec z toho bylo prima Vánoční odpoledne..

Vánoční kouzlo

Toho večera vyrazila rodinka na Vánoční Brindletonské trhy. Jelikož se každoročně pořádaly na ostrově pod majákem a letos tomu nebylo jinak, museli se tam dopravit lodí. Dvojčata odmítala mrznout někde na vodě a raději v pyžamech zakempila u televizních pohádek a těšila se z vánočních dárků. Pan a paní Forbsovi nechali Tesse pod stromečkem nějaké dárky, paní Forbsová všem popřála krásné svátky a s omluvou raději vykopala manžela ze dveří a vyrazili zase domů, protože atmosféra začínala být na bodu mrazu. Když loď přirazila k molu,Vánoční nálada ihned zase ožila. Už z dálky je vítal obrovský Vánoční strom, který obyvatelé Brindletonu v předvečer štědrého dne slavnostně rozsvítili. Blíž je pak přivábila nádherná vůně kořeněného, šumivého, jablečného džusu a sladkého kakaa. Všude svítila světýlka a na bruslařské dráze, se proháněli nadšení bruslaři. Erin s Jakem si šli povídat se známými, protože z Brindletonu už znali opravdu skoro každého. Nebo alespoň každého kdo měl mazlíčka a chodil s ním pravidelně k veterináři. Eliot s Tessou neodolali vůni kakaa a zamířili okamžitě za svými nosy, tedy k nejbližšímu stánku. Horký nápoj příjemně zahříval jejich prochladlá těla. Vánoční hudba pak všechny přivábila na kluziště. Vábení odolala akorát Erin, kterou stále bolela kolena. "Vstávejte, pane Foxi! Nebo dojde ke kolizi!" popoháněla Tess nebohého Jakea, který uklouzl a narazil si kostrč, "Já nevím jak se to zastavuje!" děsila se blondýnka řítíce se na otce svého přítele. V poslední chvíli, ale udělala holubičku a proklouzla těsně kolem něj. Erin jí nadšeně povzbudila jásotem a šla pomoci svému starouškovi na nohy..

Silvestrovské překvapení

Vánoční svátky neskutečně rychle utekly a už tu byl Silvestr. Rodinka se oblékla do gala a všichni si užívali ten poslední den, který mohli spokojeně trávit v rodinném kruhu, aniž by do toho zasahovaly nepříjemné povinnosti každodenního života. Žádná škola, žádná práce, žádné uklízení, žádné starosti. Jen přátelé a rodina. Na Silvestrovský den dorazila a i teta Roxy. Věděla, že má malý Foxík na večer velké plány, sama mu v Myshunu pomáhala s výběrem prstenu, který by ho nezrujnoval, ale zároveň ohromil dívku, pro kterou byl určen a tak u toho nemohla chybět. Siminka už se začala oblékat příslušně svému věku, své růžové vlasy nechala odrůst a ostříhat, zakrývala svá tetování a už dávno se netahala s cizími muži, místo toho teď sepisovala svůj životopis a podle toho co Erin zatím četla, to měl být neuvěřitelný trhák. Když se blížila půlnoc, vyběhli všichni na terasu, aby viděli ohňostroje až odbije půlnoc, což mělo být za pár minut. "Holky vemte si alespoň mikiny!" buzerovala dívky Erin, ale nikdo ji nebral vážně. Erin rozdala pár barevných prskavek, které doma našla, aby zlepšila atmosféru při čekání. Eliot se ještě nikdy necítil tak nervózní. Měl pocit že mu exploduje hrudník, jak moc mu tlouklo srdce a ačkoliv bylo venku pod nulou, potily se mu dlaně a cítil že mu vlhne i tričko. Do půlnoci zbývaly asi dvě minuty. Sebral odvahu a poklekl před Tessou na jedno koleno. "Tess, miluju tě. Chtěla by ses stát mojí ženou a strávit se mnou zbytek života?" vychrlil ze sebe lehce koktavě. Tessa na něj koukala s otevřenou pusou, když z kapsy vytáhl nádherný třpytivý prsten. Bylo to nejdelších deset vteřin Eliotova života, než se po dívčině tváři rozjel ten kouzelný úsměv a ona řekla "Ano!". Členové rodiny okamžitě zajásali a s gratulacemi objímali a pusinkovali mladý pár. "Pět! Čtyři! Tři! Dva! Jedna!!!" začali na Jakeův signál odpočítávat, "Šťastný nový roook!!!" ječeli na celé Brindleton Bay. Eliot políbil svou krásnou snoubenku a pak už jen sledovali, jak ohňostroje osvětlují oblohu nad nimi...

Novoroční stres

Nový rok, znamenal pro Tess a Eliota mnohem víc, než jen nové číslo v kalendáři. Začínala jim úplně nová fáze života. Studijní léta skončila a tak začalo nemilosrdné hledání zaměstnání. Eliot to moc neřešil, měl za sebou první zkoušky kapely a vypadalo to docela nadějně, pokud by to opravdu dopadlo, měl by o práci snad vystaráno. Mezitím si přivydělával v The Colours, kde rychle získával na popularitě. Tess na tom byla podstatně hůř, fotografku nikde nehledali, protože fotit už uměl skoro každý s dobrým foťákem, konkurence byla tedy veliká a kolem umění bylo nabídek práce prostě málo. Seděla u počítače několik hodin denně a neustále procházela nové a nové inzeráty. Byla z toho hrozně nervózní, už začínalo jaro a ona se od začátku roku nikam neposouvala. Na svatbu mohli zatím zapomenout, protože tolik peněz prostě neměli a nechtěli říkat rodičům. Navíc chtěli začít bydlet spolu a sehnat si nějaký byt nebo menší dům, ale na to mohli zatím také zapomenout, byli rádi že utáhnou Tessin nájem, jídlo a výdaje za energie. Eliotovým sestrám s tím pomáhali rodiče, protože dívky ještě studovaly. "Jdu na zkoušku, dneska už se snad dozvím jestli to bude fungovat nebo ne.." přišel k ní Eliot, aby se rozloučil. "Tak jo, držím palce! Ty na mně taky mysli, mám dnes jeden pohovor." usmála se na něj s předstíraným nadšením. "Super! Určitě to klapne!" mrkl na ni Eliot a pak se rozloučili polibkem. Jakmile se za Eliotem zaklapli dveře, začala Tess vyšilovat, "Jo jasně, určitě to klapne!" napodobovala přehnaně hlas svého přítele, "To by ale nesměli chtít všude několikaletou praxi!! A kde jí mám asi vzít??" vztekala se a s tázavým pohledem hleděla na Pudinka. Když se uklidnila, sedla si znovu k počítači a začala hledat dál, pro případ že by ani tento pohovor, stejně jako ty předchozí, náhodou nevyšel...

Úspěch a neúspěch

Když se večer společně sešli v klubu the Colours, měli oba naprosto rozdílné pocity. Tess si hned na baru objednala skleničku něčeho ostřejšího a u stolu jí do sebe kopla. Eliot ji s úsměvem tiše pozoroval, "Tak to asi ten nedopadl pohovor zrovna dobře, že?" zeptal se opatrně, když dívka skleničku položila. Tess jen smutně zavrtěla hlavou s pohledem upřeným před sebe, nechtěla se na Eliota ani podívat, připadala si úplně k ničemu. "Co se stalo?" zeptal se po chvilce, když dívka mlčela. "Řekl mi, že jsem na to místo moc atraktivní!" opřela si zoufale čelo o dlaň, "Chápeš to? Měl by být rád, že vypadám jak vypadám a nejsem žádná potetovaná špindíra s piercingama!" soptila tiše, "Ale ne, on mi řekne že bych rozptylovala ostatní zaměstnance.." zamračila se, "...blbec!" dodala a znova si srkla ze sklenky. Eliot na ni vyvalil oči, "To snad není pravda.." vrtěl hlavou nevěřícně, "..ale lásko má pravdu, jsi prostě kočka. Ale moje kočka.." mrkl na ni. Tess se trochu pousmála a uvolnila, alkohol už začínal pracovat a uklidňovalo jí že se vypovídala, "Promiň, ani jsem se nezeptala.. jak to šlo na té dnešní zkoušce?" zeptala se lehce unaveně, ale se zájmem. "Popravdě... skvěle! Marvin nám sehnal první výstup, budeme dělat předskokany na koncertě Demitry za čtrnáct dní. Podepsali jsme smlouvu a.." vyprávěl nadšeně. "Předskokany Demitry?! Děláš si srandu!?!" otevřela Tess pusu do kořán. Demitra nebyla zrovna slavná zpěvačka, ale v Myshunu populární byla a tohle byl opravdu úspěch a veliká příležitost. "Já vím! Je to super!!" culil se nadšeně Eliot. Tess mu to hrozně přála, ale zároveň se najednou cítila méněcenná. Nedala na sobě ale nic znát...

Nervozita

Dva týdny se kapela Crazy Wolfs intenzivně připravovala. Všechna jejich dosavadní snaha směřovala k této chvíli. Prvním koncertem se mohli buď odrazit ode dna nevědomí, nebo se naopak propadnout do zapomnění. Pokud by se jim koncert nepovedl, nejspíš by jim už nikdo druhou šanci nenabídl. Hudební branže byla přeplněná talenty, ale prorazit mohlo jen pár z nich, co neměli strach, a měli opravdový talent pro vystupování. Hezky zpívat a hrát v žádném případě nestačilo, kapela musela zaujmout. "Chlapi tohle nesmíme podělat.." hleděl na ně vážně Kyle, když se připravovali na pódiu, "Ta bradka byl dobrej nápad, už nevypadáš jako takovej mlíčňák.." pohlédl s posměškem na Eliota, který se po dokončení školy rozhodl, že si nechá narůst vousy, aby vypadal trochu starší. Moc mu ale nerostly. "Čau pánové, tak co? Nervy už pracují?" přišla za nimi na pódium Demitra, zpěvačka které dělali předskokany. "Je to síla, nějaký typy od profesionálky?" zeptal se Kyle s úsměvem. "Jen si zachovejte chladnou hlavu. Pamatuju si svůj první výstup, třásla jsem se v zákulisí jako osika, ale když jsem vyšla na jeviště a dav začal nadšeně jásat, všechno bylo najednou pryč..." zavzpomínala dívka, "Nemáte se čeho bát, včera jsem vás zaslechla když jste zkoušeli, máte super songy. Kdo vám píše texty?" pohlédla zvědavě na bubeníka, "Ty nové on." ukázal paličkou na frontmana. "Hmm, pěknej a talentovanej. Možná bys mi taky mohl něco napsat.." pohlédla na Eliota koketně. "Já to nedám! Panikařím!" přiřítil se Dex, předstíraje panický záchvat. "Nevyšiluj." stčil do něj Eliot. "Připravte se pánové, za chvilku se otevře areál a začnou sem pouštět fanoušky." varovala je Demitra a odešla z pódia. "A je to tady." kousl se do rtu Eliot... 

První koncert

Když se prostranství pod pódiem začalo plnit návštěvníky, zatarasila ochranka vstupy na pódium a čtyři strategicky rozmístění muži, byli připraveni chránit vystupující muzikanty před fanatickými fanoušky. Na předskokany nepřišlo tolik lidí, jako potom na Demitru, ale i tak to bylo pro kluky neuvěřitelně velké publikum, jaké ještě žádný z nich nezažil. Tess s Ellie a Lexie zaujaly místo hned pod pódiem, aby měly dobrý výhled. V sedm hodin, podle plánu, začala kapela hrát. Crazy Wolfs se nebáli a chrlili na publikum jeden hit za druhým. Bylo to totiž přesně takové, jak říkala Demitra, jakmile začali hrát, veškerá tréma z nich opadla a zůstala jen touha předvést, co v nich všechno je. Eliot skvěle pracoval s mikrofonem i s publikem, cestoval po pódiu za strany na stranu a ani na chvilku se nezastavil, pokud ano, poklepával alespoň do rytmu nohou nebo pracoval s rukama. Kyle za bicími divoce pohazoval svou tyrkysovou hřívou a neúnavně švihal paličkami do sestavy. Dexter měl s kytarou mnohem větší možnost pohybu než Kyle a taky toho znamenitě využíval. V pravou chvíli vyskakoval do rytmu, předváděl otočky a divoce brnkal na struny své elektrické kytary. "Omg... OMG!" lapala po dechu Ellie v publiku, "Ten kytarista! To je ten kluk z Halloweenského večírku!" hleděla nevěřícně na pódium, "On je kytarista!! Bože je tak sexy.." ovívala se dlaní. Lexie s Tessou se na sebe nejprve vážně podívaly a pak vyprskly smíchy, protože Ellie úplně hořely tváře a naprosto přestala vnímat všechno kolem sebe. Koncert předskokanů trval hodinu a měl neuvěřitelný úspěch. Publikum dokonce skandovalo o přídavek a tak Crazy Wolfs nakonec přidali ještě jednu píseň, než předali pódium Demitře..

Afterparty

Když koncert skončil, pozvala Demitra své předskokany, jejich hosty a pár dalších lidí, do svého střešního bytu v luxusní části San Myshuna, aby tak oslavili první úspěšný koncert kapely Crazy Wolfs. Její úmysly však nebyly jen dobročinné, Demitra byla v tomhle oboru už nějakou dobu a tak věděla jak se cení dobrý textař. Chtěla Eliota přesvědčit k napsání pár písní, ideálně pomocí flirtování a výměnou za něco, co by potěšilo je oba. Jaké bylo potom její zklamání, když zjistila, že má Eliot snoubenku. "Ahoj Marvine! Bylo to skvělý viď?" zavolal chlapci na večírku jejich manažer, "Myslíš to vážně?? Skvělý... jo díky, řeknu jim to!" kýval nadšeně hlavou. "Pánové? Ten koncert měl na SimTube strašný úspěch, někdo to tam hned nahrál a Marvinovi se teď ozval nějaký vydavatel... chtějí nahrát desku." snažil se zachovat klidný tón, protože na terase Demitřina bytu panovala celkem tichá a spořádaná atmosféra. Kyle s Dexterem ji ale okamžitě narušili hlasitým jásotem, oba přiskočili k Eliotovi a začali se nadšením chlapsky strkat, "Takhle jsem si to vždycky přál...." popadl Eliota kolem ramenou Kyle, "...ale že toho dosáhneme s tebou, to jsem nečekal.." dodal vážně a pevně Eliota stiskl, bylo to nejvřelejší gesto, kterého se od něj zatím Eliot dočkal. Dexter se přidal a chytil Eliota z druhé strany. Byl to pro ně opravdu velký den. Zbytek noci se všichni bavili a popíjeli, dvojčata se koupala v Demitrině vířivce, protože ta pro ně bylo od příchodu něco neodolatelného a Ellie z ní nenapádně pokukovala po Dextrovi. Tesse ale nebylo moc dobře, dobírala antibiotika po chřipce, kterou prodělala a tak nemohla ještě pít a její organismus nebyl zdaleka fit. Několikahodinové fandění na koncertě následované večírkem jí dodělalo. Eliot si toho všiml a bez váhání zavelel že se jde domů. Demitra z toho byla pěkně otrávená. Dvojčata neochotně opustila vířivku a následovala svého bratra k výtahu. "Lásko já zvládnu ještě chodit, můžeš mně položit?" hihňala se spokojená blondýnka v Eliotově náručí. "Ne, položím tě až doma do postele.." zavrtěl neoblomně hlavou Eliot. Za takovou péči ještě Tess nabrala špetku sil a v té posteli pak Eliota s láskou odměnila.. 

Další pohovor

Od koncertu uběhlo několik týdnů a nahrávání desky probíhalo podle plánu. Kapelu navíc čekalo natáčení prvního videoklipu, aby o nich stouplo všeobecné povědomí. Videoklip se měl natáčet v ateliérech v Del Sol Valley a kluci tak musel na týden odjet. "Kde budete bydlet?" zeptala se Tess, když šli společně městem k muzeu umění v centru Myshuna, kde měla mít Tess další pohovor. "Marvin nám zajistilnějaký hotel poblíž těch ateliérů. Jestli to stihnem natočit dřív, tak to ani nebude na týden, ale fakt nevím jak tyhle akce probíhají.." vysvětloval Eliot. "Jsem na ten klip hrozně zvědavá." zazubila se blondýnka. Když vešli dovnitř, nahlásila se na recepci. "Slečna Forbsová... ano, tady vás mám. Půjdete po schodech do prvního patra a pak třetí dveře napravo. Kancelář doktroky Meligenové." nasměrovala ji milá a elegantní recepční, "Doprovod ať počká tady dole." pohlédla úkosem na Eliota, asi jí vadilo jeho rebelské oblečení. Eliot s úsměvem přikývl, popřál Tess štěstí a sednul si na lavičku. Místo to bylo pěkné, plné světla z prosklených stěn, ale na jeho vkus strašně tiché. Po hodině čekání už nervózně poklepával nohou a zrovna zvažoval, že se půjde někam projít, když v tom spatřil Tess scházet po schodech. "To byla doba! Šlo to dobře?" vyběhl k dívce. "Ale jo, akorát jsem zase znervózněla, úplně se mi klepaly ruce a trochu se mi zamotala hlava..." vrtěla hlavou naštvaně. "Ty tvoje nervy.." pohladil ji po tváři Eliot. "Jo, ale jinak to šlo podle mně dobře, ta paní byla moc milá a...a..." zarazila se Tess a chytila se za žaludek. "Lásko?" pohlédl na ni ustaraně. Tess jen zavrtěl hlavou a držeje si ústa vyběhla k dámským toaletám, kde tak tak stihla zapadnout do kabinky. Eliot nervózně přešlapoval za dveřmi a poslouchal, jestli ho nebude volat. Když se jí zklidnil žaludek, umyla se a vykloktala si opakovaně ústa, než vyšla ven. "Dobrý?" objal ji starostlivě. "Jo, to bylo určitě taky z těch nervů.." zamumlala zabořená v jeho rameni. "Ozveme se vám!" rozloučila se s nimi paní na recepci, když odcházeli...

Sama doma

Eliot vzal svou snoubenku raději hned domů. Tam si Tess uvařila bylinkový čaj s mátou na zklidnění žaludku a Eliot si mezitím dobalil posledních pár věcí na večer, kdy měl s klukama odjet na natáčení. Než na to došlo, koukali společně na pár oblíbených fantasy seriálů a Tess se začala cítit zase dobře. Z klidu jí vytrhl telefonát z neznámého čísla. "Prosím, Forbsová?" vyskočila na nohy, "Dobrý den...ano...ano..." kývala hlavou a odpovídala na otázky. Eliot ji napjatě pozoroval a snažil se číst z výrazů její tváře. "Opravdu? No skvělé! Ano, nastoupím v pondělí! Děkuju!" položila nadšeně telefon, "Mám práci!!" křičela jak pominutá a dupala na místě až kocouři začali splašeně pobíhat kolem. "Dali ti to místo?" vyskočil na nohy Eliot. "Joooo!" hihňala se blondýnka, "Budu provádět návštěvníky po galerii!" vysvětlila a pak zvážněla, "Zde, po vaší pravé straně si můžete povšimnou typického surrealistického díla.." předváděla názorně svou budoucí pracovní náplň. "Senzace! Vidíš, já říkal že se to jednou zlomí." políbil ji. "Mám hroznou radost." oddechla si spokojeně Tessa, nikdy by nevěřila, že bude mít takovou radost z chození do práce. "Já budu muset už jet, kluci mně vyzvednou za deset minut." povzdechl si Eliot při pohledu na příchozí smsku. "Netvař se tak! Určitě to bude hrozně super!" povzbuzovala ho nabitá Tess. "Jo asi jo, jen se mi nechce jet takovou dálku, zvlášť když tobě není dobře." zamračil se. "Je mi dobře, nemusíš se bát." pohladila ho po tváři. Když se rozloučili a Eliot odešel, stalo se to ale znovu. Tess se z ničeho nic zvedl žaludek tak rychle, že sotva doběhla k záchodu. "Že bych měla otravu z nějakého jídla?" přemýšlela, ale nemohla si vybavit že by v posledních dnech jedla něco podezřelého, "Nebo možná jsem chytla zase nějaký vir.." povzdechla si. Nechala to být a šla si uvařit další mátový čaj..

Příčina nevolnosti

Ráno začalo všechno nanovo. Sotva se Tess posadila na posteli, zhoupl se jí žaludek a ona běžela zvracet. Začínala chytat podezření, necítila se nemocná, kdyby to byl nějaký vir, cítila by se po těle jinak a kdyby snědla něco špatného, bolelo by jí břicho, nebo žaludek, nebo cokoliv! Ale nic! Cítila se dobře až na ty náhlé návaly nevolnosti. Pak jí to napadlo, "To je přece blbost.." zavrtěla hlavou odmítavě, ale pak znejistěla. Vyštrachala těhotenský test, který dostávaly ve čtvrťáku na přednášce o provozování bezpečném sexu společně s igelitkou plnou kondomů a několika letáčcích o antikoncepci. Tehdy se tomu s kamarádkou strašně smály, ale teď byla ráda, že ho má. Počůrala test a dvě minuty nervózně podupávala nohou. "Kravina, vždyť beru prášky.." opakovala si neustále dokola. Když se na testu objevily dva modré proužky, bylo už jasné, že to kravina není. "Ne, ne, ne.... to je blbost přece, určitě je už starý! Má test vůbec nějaký datum spotřeby?" hrabala z odpadkového koše krabičku od testu, ve snaze nějak ten výsledek vyvrátit, ale nepovedlo se. "Do háje!" přešlapovala nervózně v koupelně, pak se posadila na toaletu a skryla si tvář do dlaní, "Prosím ať to není pravda... tohle nesmí být pravda.." mumlala do dlaní a snažila se uklidnit, ale srdce jí bušilo a hlava šílela. Když vyšla z koupelny trklo jí to. Vzpomněla si na slova své obvodní lékařky, která jí před měsícem předepsala antibiotika, "Pozor, antibiotika snižují účinek antikoncepce, musíte se s přítelem teď chránit i jinak.", cítila se jako by jí někdo střelil šípem do hlavy. Zahodila test do koše a schoulila se na posteli do klubíčka. "Tohle nedám... je to moc brzo. Příliš brzo.." těkala očima po stěně před sebou. Celé tělo měla napnuté. Jak by to řekla Eliotovi? Zrovna se mu začalo tak dařit, díky němu měli peníze na vyžití, ale na dítě? Ani by se sem dítě už nevešlo. Navíc by přišla o tu novou práci, protože by ji nejspíš hned vyhodili s tím, že tam šla jen kvůli mateřské. Nemohla by si ani budovat kariéru, protože by musela být s dítětem a pak Tess opravdu zamrazilo, jak by tohle řekla otci?? "Ne, tohle ne..." zavrtěla odmítavě hlavou a šla se oblékat rozhodnutá jít na potrat, co nejdřív to bude možné. Byla ráda že je teď Eliot pryč..

Poraď mi..

"Tess? Jsi to ty zlatíčko?" mžourala Roxy na blondýnku sedící u schodiště do její bytovky. Byla to ona. Po návštěvě gynekoložky nevěděla kam jít. Doktorka jí odmítla potrat udělat, dokud si to dívka nepromyslí a nezváží všechna rizika, která toto rozhodnutí s sebou nese, včetně snížené šance na početí dalšího dítěte v budoucnu. Tess to potřebovala s někým probrat, ale nevěděla s kým. Kamarádky by jí řekli, že je mladá ať to dá pryč, máma by jí seřvala že je hloupá, že nebyla opatrnější a Erin? Erin by ji určitě přemluvila, ať si miminko nechá. Potřebovala někoho jiného a tak skončila u Roxy. Ona jediná byla vždy upřímná, brala život jaký byl i když měla ošklivé dětství a musela si svůj život tvrdě vybojovat. "Dobrý den.." vytrhla se ze zamyšlení dívka a vyhrabal se na nohy, "..omlouvám se že otravuju, potřebovala bych s něčím poradit a já...prostě nevím co dělat.." rozhodila bezradně rukama a Roxy si všimla, že má dívka slzy na krajíčku. "Ty se chceš rozejít s Eliotem??" zděsila se nejprve Roxy, ale Tessa jí rychle zarazila, "Ne! To ne! Já jen...já.." polykala, "...jsem těhotná.." špitla tiše. Roxy překvapením ztichla, "Dobře, to je opravdu překvapení!" srovnávala si myšlenky, "A s čím ti můžu poradit právě já drahoušku?" vzala Tess kolem ramen a odvedla ji na nejbližší lavičku, kde se společně posadili. Tess jí vše řekla a Roxy jí pozorně naslouchala aniž by soudila její rozhodnutí, vynadala jí, nebo jí nutila si dítě nechat. "Já prostě nevím co dělat.." rozhodila bezradně rukama Tess. "Víš kdo to bude vědět? Eliot." pohlédla na ni s úsměvem Roxy, "Tohle je něco co zasahuje vás oba. Nemůžeš se rozhodnout sama, vyčítala by sis to, nebo by ti to mohl jednou vyčítat on. Musíš mu to říct. Chcete žít tenhle zatracenej život spolu, musíte se spolu i rozhodovat." pohladila ji po vlasech Roxy, "Věř mi ,že ať už vám život do cesty připravil cokoliv, vy dva si s tím poradíte.". Tess přikývla a objala Roxy nazpět, "Děkuju moc.." špitla. Tohle přesně potřebovala slyšet..

Starý známý

"No tak Cornelie... potřebuju vědět kde jí mám hledat!" snažila se z upíra vypáčit informace April. "Nech to být April, věř mi, nedostaneš se k ní.." zamručel Cornelius a nervózně se rozhlédl kolem. "Slíbila jsem, že ji odtamtud dostanu. S tvojí pomocí nebo bez ní.." zavrčela upírka. "Je někde v hlavním sídle, nejspíš ji drží zavřenou v katakombách pod ním." zašeptal diskrétně Cornelius. "Hmm konečně zajímavá informace!" pohlédla na něj spokojeně April. "Tiše!" přerušil je Idris a oba upíři ihned našponovali uši, "Slyšíte?" špitl. "To jsou...varhany?" poslouchala napjatě April. Cornelius na nic nečekal a okamžitě zmizel v oblaku černého kouře, "To je ale srab!" zavrčela April a vycenila tesáky. Tichoulince se vydali do přízemí Straudova sídla. S každým jejich krokem hudba sílila. "Konečně jste tady! Nadpřirozeně rychlí a přesto se tu plížíte sídlem jako páreček hlemýžďů!" poškleboval se jim muž sedící za varhany. "Eurene..." zavrčel Idris, "Jak se vůbec opovažuješ se tu ukázat po tom co se stalo minule!?" syčel naštvaně jedno slovo za druhým a na závěr si ještě odplivl. Starý upír v mžiku stál před ním a zblízka mu hleděl do očí, "Nezabiji tě teď jen proto, že potřebuji vaší pomoc, ale za takovou drzost bys měl být okamžitě popraven." hleděl na něj jako skála Euren. "Utekl vám že?" zamručela tiše April s pohledem upřeným stranou. Euren jen rázně přikývl, "Zabil naše nejlepší čaroděje, i přes naše snahy odmítl spolupracovat. Rada nad ním vynesla rozsudek smrti!" řekl. "Mluvíte o Axelovi?" snažil se zorientovat Idris a April jen pokývala hlavou, "Jasně a jak ho asi máme zabít?" ušklíbl se Idris. "Existuje teorie.." odpověděl ostře Euren, "..že upíří jed spálí tu entitu v chlapcově těle." pohlédl zpět na April. "Takže už ho musíme jen najít, chytit, dostat do něj naši krev a zabít ho... snadné!" usmála se ironicky na Eurena...

Velké novinky

Dalších několik dní se Tess užírala svými myšlenkami a zvažovala co dál. V pondělí nastoupila do nové práce, aby neseděla jen doma. Práce ji bavila, ale nedokázala se pořádně soustředit. Ten drobek uvnitř jejího bříška byl ještě v zárodku a už jí neuvěřitelně komplikoval život. Bylo by tak snadné zbavit se ho! Ale bylo by to správné rozhodnutí? Volba to byla zatraceně těžká. Eliot se vrátil o dvadny dříve než měl a Tess už se nemohla dočkat, protože potřebovala znát jeho pohled na věc. Když v pátek dorazil domů a dotáhl kufr do bytu, nadšeně hned spustil, "Tess! V Del Sol Valley by se ti líbilo! Je tam už teď krásně teplo a..." zarazil se hned v nadšení, když spatřil dívčin výraz. Tess neměla náladu předstírat nadšené naslouchání, navíc jí to už všechno řekl do telefonu, mluvili spolu každý večer. Ona mu ale potřebovala sdělit něco co přes telefon jen tak říct nemohla. "Co se děje?" ochablo Eliotovo nadšení a nastoupila starost. Tess měla výčitky, že mu kazí náladu, ale už to nemohla déle skrývat, "Jsem těhotná.." špitla tiše s pohledem sklopeným k zemi, nemohla mu pohlédnout do očí. "Wau.." vydechl Eliot a zůstal tam stát s otevřenou pusou, "..já... asi si sednu." zamžoural očima a zamířil k posteli. Tess usedla vedle něj. "Já myslel... myslel jsem že bereš ty prášky a nemůže se to stát?" pohlédl na ni zmateně a dívka mu vše vysvětlila. "Jsem pitomá, nebrala jsem ty rady od doktorky vážně. Je to moje chyba..." podpírala si těžkou hlavu Tess a slzy se jí začaly valit po tvářích. "No ták, neplakej prosím." přisedl si k ní Eliot a objal ji kolem ramen. "Co teď? Mám si to nechat vzít, nebo... nebo budeme mít dítě?" vzlykala Tess. "Lásko požádal jsem tě přeci o ruku, chtěl jsem s tebou jednou založit rodinu.", hleděl na ni. "Jednou.." zašeptala Tess. "Hold to přišlo dřív no. Možná to tak mělo prostě být. Jsou i mladší rodiče než my.." uvažoval optimisticky. "Nevejdeme se sem s dítětem." zavzlykala znovu Tess. " Stejně jsme hledali něco jiného!" objal ji pevněji Eliot. "Ale je to na tobě, jestli na to ještě nejsi připravená.." pohlédl ji vážně do očí. "A je na to vůbec někdo připravený?" oplatila mu pohled Tess. "Asi ne.." přiznal Eliot a přitiskl si ji k hrudi, "Ať se rozhodneš jakkoliv, zvládneme to. Budu tady pro tebe, víš to že ano?" políbil ji do vlasů. Tess jen mlčky přikývla a vyplavila další slzy. Tohle potřebovala slyšet.. 

Rozhodnutí

V následujícím týdnu se Tessa snažila rozhodnout, co bude dál. Měla pocit, že se najednou všude vyrojilo plno maminek s kočárky a dětmi, nebo si jich alespoň dříve tolik nevšímala, ale teď to bylo něco, na co se zaměřovala. Byly všude! Tess je pozorně sledovala a snažila se odvodit jejich věk, s několika na pohled mladými maminkami se pak dala i do řeči, aby se zeptala jestli toho nelitují, že měly děti tak mladé. Žádná z nich by prý však neměnila. Při pohledu na jejich malé ďáblíky, které maminky tahaly za vlasy, uslintanými bradičkami jim mazaly oblečení a každých pět vteřin zahazovaly dudlík na zem, bylo dost těžké jim věřit. Hodně maminek potkávala hlavně v parku, kde byl klid, ticho a kousek přírody, skryté v betonové džungli, kterou nazývala domovem. Když se proti ní valila další spokojená těhule, upoutal Tessin pohled něco jiného než jen její velké břicho, konkrétně to byla téměř průsvitná halenka, ze které prosvítalo skoro vše. "Uff, jak si tohle může vzít? O co se snaží? Být rajcovní těhule?" pomyslela si Tess, "Taková pěkná ženská, kdyby se oblékla jemněji.." zamyslela se dívka. Najednou ji napadl zajímavý nápad. Co kdyby si založila blog o módě? Vždycky měla dobrý vkus, nebo si to o sobě alespoň myslela a mohla by dávat rady na internetu. Natáhla se v parku na trávu a chvilku jen tak pozorovala mraky, nechala myšlenky volně plynout. Položila si ruce na bříško. "Tak co s tebou píďo?" zeptala se do větru. Najednou jí ale zalil zvláštní pocit, že už ho nejspíš nedokáže dát pryč.. 

Hledání nového domova

Když Tess oznámila Eliotovi, že si dítě nechají, začal podle toho jednat. Lhal by kdyby tvrdil, že ho to nestresovalo, párkrát se dokonce probudil v noci zpocený po noční můře plné plínek, které je zaplavovaly v malém bytě. Deska začínala kapele celkem vydělávat a on se snažil najít nějaký vhodný domek, kde by mohl jeho potomek a krásná žena v klidu žít a který by ho nepřivedl na mizinu. Věděl, žesi bude muset vzít hypotéku, protože neměl našetřeno tolik, aby dům zaplatil najednou, snažil se tedy najít obydlí co nejlevnější, ale v dostačující velikosti s vyhlídkami na budoucnost. Díky jeho cestě do Del Sol Valley věděl, že v některých čtvrtích jdou poslední dobou ceny nemovitostí prudce dolů, kvůli nedávné vraždě která se tu v okolí stala. Pachatele sice policie dopadla, ale nikdo se nechtěl stěhovat do míst, kde se dějí takové ohavnosti. Až na Eliota tedy. "Co na něj říkáš?" zeptal se nadšeně Eliot, když se jeli na jeden z těch domů podívat. "No já nevím, je takový tmavý... a co ta grafity?" přimhouřila oči Tess. "Zlato to je pouliční umění, zrovna ty bys tomu měla rozumět jako umělkyně!" pošťuchoval jí, "Dávají tomu ten správný šmrnc!" jásal Eliot. "Je to tu pro dítě vůbec bezpečné?" rozhlédla se obezřetně Tess. "Jasně, tady o ulici dál je hned školka a základka je tři bloky tímhle směrem..." ukázal jí směr. "Koukám že to máš nastudované." valila oči ohromeně Tess. "Tak co myslíš?" vzal jí do náručí Eliot. "Začneme tu novej život?" políbil ji. "Hmmm, musím odpovídat hned?" pohlédla na dům se zaťatými zuby Tess. "Nemusíš." usmál se na ni, "A teď vzhůru do pekel." zavrčel hlubokým hlasem, až se Tess lekla a následně ho za to praštila. Peklo je skutečně čekalo, na řadě bylo totiž objíždění rodičů, kteří ještě nevěděli, že mladý pár čeká miminko.. 

Rozdílné reakce

Cesta z Del Sol Valley byla dlouhá a oba byli z cestování dost unavení. Jejich první zastávka byla v Brindleton Bay, jelikož Tessini rodiče žili také v Myshunu, měli to po cestě a chtěli se tam stavit až na závěr cesty. Reakce rodičů byly tak rozdílné, jak by si jen kdo dovedl představit. Erin s Jakem byli zprávou o prvním vnoučeti nadšení a s Erin to radostí málem seklo. Jake svého syna hrdě objal se slovy, že už z něj vyrostl dospělý muž a kam že se to poděl ten malý střapatý kluk co pobíhal s Falkem po domě. Téměř mu slza ukápla. Erin si hned Tess vzala stranou a začala se jí vyptávat jak se cítí a že kdyby potřebovala s něčím poradit, ať ihned zavolá. Když jim Eliot sdělil, že hledají nový dům, Jake mu ihned nabídl finanční výpomoc jak jen to bude možné. Peklo přišlo až u návštěvy Forbsových. Emily s Teodorem vypadali jako po infarktu, když jim Tess sdělila, že čekají miminko. Teodor popadl Eliota zuřivě za bundu a začal na něj řvát, "Ty!!! Ty jsi mi zbouchnul dceru ty zmetku!! Nejdřív si jí okroužkuješ a teď tohle?!" ječel na něj, až Eliotovi poprskal celý obličej. "TatI!" okřikla ho ihned Tess, ale Teodor se nenechal, "Chceš prachy viď? Ta tvoje kapela ti nevydělá dost co? Co??? Čekáš že mně dítě obměkčí, ale to se pleteš chlapečku!! Ode mně neuvidíš jedinej simoleon!!" vrčel na něj. "Tak a dost!" odstrčila tátu Tessa a zoufale pohlédla na matku, ale Emily jen tiše stála opodál a sklopila pohled. "To dítě je moje volba, ne jeho! A žádné peníze jsme od tebe nikdy nechtěli a ani nechceme. Klidně se s nimi udavte!!" řvala na své rodiče, zklamaná jejich přístupem. Její rodiče byli bohatí a tohle nemanželské dítě byl pro ně téměř skandál, Tessa ale i přesto čekala mnohem vřelejší reakci. "Nebojte už vám nebudu dělat ostudu, tady mně už neuvidíte.." dodala tišeji a společně s Eliotem odešla. "Nebuď smutná.." snažil se ji cestou domů rozveselit Eliot, "..ono se jim to rozleží v hlavě a omluví se.". "Nestojím o to." zamračila se Tess, "Ale o ten dům ano." usmála se najednou. "Vážně?" pohlédl na ni pochybovačně Eliot. "Vážně!" dodala jistě..

Nový život

Na přelomu jara a léta byl už dům vybavený a připravený k nastěhování mladého páru. Většinu nábytku sháněli po bazarech a výprodejích, ale i s finanční výpomocí od Jakea, byli zadlužení na několik let dopředu. Vůbec je to ale netrápilo, začínali žít svůj nový společný život, na novém místě a oba byli na neznámé prostředí natěšení. Eliot si u sester vyzvedl svého mývala Kevina, který už mu neuvěřitelně chyběl, "Vítej v novém domově kamaráde. Slibuju že tentokrát je to naposledy co se stěhuješ." podrbal zvířátko mezi ušima, což Kevina probralo z limbu do kterého upadl během cesty za Eliotovým krkem. Tess s sebou samozřejmě vzala svoje dva kocoury a modlila se aby mezi sebe Kevina přijali. Během těch pár měsíců se jí už pěkně zakulatilo bříško. Doktorka však označila její těhotenství za rizikové. Po hádce u Tessiných rodičů se dívka několikrát zhroutila, rozházené hormony a zesílené emoce jí dávaly pěkně zabrat a ona byla ve strašném stresu. Eliot se jí snažil uklidňovat co to šlo, ale ne vždy jeho uklidňující slova zabrala. Doktorka ji proto několikrát kladla na srdce, že se nesmí vystavovat žádným stresujícím situacím a že má hodně odpočívat. Posledních pár týdnů už byla Tessina situace celkem stabilní a změna prostředí tomu jen přispívala. "Ahoj noví sousedé!" pozdravila je dívka s neuvěřitelně barevnými vlasy, "Vítejte!" pozdravila vzápětí další, která měla brýle a vlasy obarvené na šedo s vyholenými stranami. Oba je pozdravili a Eliot začal nosit krabice dovnitř. "Já jsem Kimberly, ale říkej mi Kim, tohle je moje sestra Ester, bydlíme hned vedle." představily se. "A já jsem Vanessa! Bydlím na proti!" přišla další sousedka. "Hej, bydlí tu i nějací muži?" zděsil se Eliot když vyšel pro další krabici. "No jestli někdy potkáš toho mýho, zděl mu prosím, že má doma dvouleté dítě, díky." odpověděla mu ironicky Kim a ušklíbla se. "Hups!" zaxichtil se Eliot. "Můj přítel je v práci.." dodala na uklidněnou Vanessa. Tess si s nimi okamžitě padla do oka a holky jim slíbily prohlídku města..

Staré problémy

Když se mladý pár trošku zabydlel, začaly je bombardovat návštěvy. Toho pátečního rána to byla dvojčata, která přijela rychlíkem z Newcrestu. "To je díra.." mručela Ellie, "Ale žije tu spousta celebrit.." pokrčila rameny Lexie, "Jo a taky feťáků a jiných grázlů, podívej jak je tu všechno posprejované a támhle u toho domu někdo právě močí!!!" zapištěla dívka. "Hleď si svýho puso!" zahulákal na ni posměšně chlap, zapnul si kalhoty a pokračoval v cestě. "Fuj!" zavrtěla hlavou znechuceně Ellie a Lexie se raději odvrátila. Neměly ani tušení, že je do Del Sol Valley někdo sledoval. Axel dostal v Drakilonu od upírů zabrat, jeho tělo zdobilo několik jizev a on sám byl podrážděný a pomstychtivý. Hledal Eliota po celém San Myshunu, ale beznadějně a tak zapátral v Dominikově vzpomínkách. Dominik v dětství miloval Lexie, Eliotovu sestru a tak se Axel na tuhle vzpomínku zaměřil a dvojčata našel, když byla v Brindleton Bay navštívit rodiče. Od té doby je sledoval na každém kroku a dnes...dnes ho jeho trpělivost konečně odměnila. "Co tady děláte vy dvě treperendy??!!" vyběhla z domu nadšená Tess, "Eliot tady není, zkoušejí s kapelou.". "To my víme, Ellie to už nějaký týden táhne s jejich kytaristou.." šťouchla do sestry Lex a ta zčervenala. "No teda! Ale bylo to jasné, po tom jak jsi na něj koukala na koncertu.." kousla se do rtu Tess. "Jo, on je úžasný.." povzdechla si zamilovaně Ellie. "Jsem moc ráda že jste tady!" objala je blondýnka, "Pojďte dál!". Posadily se vzadu na zahradě a povídaly si celé hodiny, "Jo! Tess ten tvůj módní blog začíná být hit!" vzpomněla si najednou Lexie. "To fakt?" podivila se Tessa. "Jasně, u nás ve třídě není holka co by tě nesledovala! Nechceš zkusit začít natáčet videa? To je teď hrozně populární!" lanařila ji Ellie. "To já asi neumím." zaxichtila se Tess. "Ale jdi na tom nic není, budeš teď mít čas, až bude prcek spát, můžeš točit! " dodala Lexie. "Popřemýšlím o tom.." utnula konverzaci Tess, ale z hlavy ten nápad už nemohla dostat...

Únos

Když se Eliot později toho dne vrátil domů, dům zel prázdnotou. Dvojčata už dávno odjela rychlíkem domů a po jeho snoubence nebylo ani stopy. "Tess? Kotě jsi nahoře?" hulákal Eliot do patra, ale nedostalo se mu žádné odpovědi. Jeho pohled padl na konferenční stolek, na kterém ležel lístek se vzkazem, "Aha, vyrazily jsme si s holkama co?" usmál se Eliot a začal číst lístek. "Jestli chceš tu svojí holku a dítě ještě někdy vidět živý, přijď dneska večer do opuštěného sídla na kopci. A přijď sám. Jestli tam uvidím jediného upíra, tak je na místě mrtvá." zněl vzkaz. Eliot ho zahodil a zaťal vzteky dlaně v pěsti, "Ku**a!!!" zařval na celý obývák až kocouři polekaně zalezli pod gauč. Bylo mu jasné kdo ten vzkaz psal, okamžitě vytáhl z kapsy telefon, "Říkala jsi, že jste toho hajzla chytili, tak jak je možný, že si jen tak nakráčel do mýho domu a unesl moji těhotnou přítelkyni sakra?!?!" řval rozzuřeně do telefonu. "Cože? Moji lidé hlídají váš dům v Newcrestu a Tessy byt v Myshunu! Není možné aby.." koktala nechápavě April, "Ale my už se odstěhovali, žijeme v Del sol Valley! Proč jsi mi neřekla že se vrátil??" zasténal do telefonu Eliot. "Nechtěla jsem tě děsit.. Řekni mi přesnou adresu.." povzdechla si poraženě April. Eliot jí adresu nadiktoval, "..co budeme dělat já.." najednou se z telefonu ozvalo obsazený tón, ..to si dělá pr**l..?" svíral Eliot nevěřícně zařízení. "Jsem tady.." ozvalo se za ním. Když se otočil, spatřil bělovlasé stvoření vynořující se z černé mlhy, "..Idris shání pomoc, musíme ho dneska večer zabít." řekla rozhodně. "Ale já s sebou nesmím přivézt žádné upíry April, on ji zabije." zděsil se Eliot. "Nezabije, je to jeho jediná páka. Navíc, tvoje schopnosti by nám mohly zajistit moment překvapení." pousmála se. "No tak fajn, jak myslíš, ale ona je těhotná April, jestli se jí něco stane, nebo dítěti..." přešlapoval nervózně z místa na místo a představoval si ty nejhorší scénáře. "Hej!" popadla ho za ramena April a pohlédla mu do očí, "Ty se teď musíš uklidnit, víš co se děje když jsi rozrušený! Budou v pořádku, slibuju." řekla, ale sama sobě moc nevěřila.. 

Bezmocný?

Eliot se na kopec vyškrábal sám, zatímco upíři čekali na domluvených pozicích v očekávání signálu, ve formě nějakého Eliotova výboje, který by zaujal Axelovu pozornost. Museli si držet odstup, aby čaroděj nevycítil jejich přítomnost a neublížil Tess. Když Eliot dorazil na smluvené místo, jeho pozornost ihned zaujala schoulená, těhotná blondýnka, sedící na zemi kousek od odvráceného muže v černém. "Tess jsi v pořádku?" houkl na dívku, ale ona se na něj ani nepodívala. "Je v tranzu, neodpoví ti.." odpověděl za ni muž a otočil se směrem k Eliotovi, "...konečně..konečně tě poznávám!" usmál se podivným, samolibým úsměvem, "Chci vidět co tvá síla dokáže, ukaž mi ji!" křikl na něj nedočkavě. "Jen se neboj, hned ti jí předvedu ty šmejde!" zavrčel Eliot v odpověď, rozkročil se, dal ruce od těla a soustředil se. Soustředil se na svůj vztek. Soustředil se na muže, který před ním stál a kterého by se neostýchal na místě zabít, ačkoliv v něm vzdáleně poznával Dominika. Snažil se v sobě najít tu naplňující sílu, ale... nešlo to....nic se nedělo! Eliot to s vypětím sil zkusil ještě dvakrát a pak bezmocně padl na kolena a hleděl na své ruce, "Jak..jakto..? Je pryč..."nechápavě těkal očima. Axel k němu pomalu došel, zdvihl ruku a dlaní zamířil na Eliota, podivné světlo zaplálo v jeho dlani, "Opravdu...nic už v tobě není.." zamračil se a přemýšlel, "Já hlupák... ta těhotná! Někdy schopnosti přecházejí z generace na generaci... Celou dobu jsem to měl přímo pod nosem!!" zavrčel, naštvaný sám na sebe a vykročil směrem k Tess. "Ani na to nemysli!!!" skočil mu kolem krku Eliot a pevně ho držel, "April!!!" zařval z plných plic. Možná neměl žádné kouzelné síly, ale měl odhodlání. Odhodlání bránit svou milovanou ženu a nenarozené dítě. Odhodlání, které cítí každý muž, když mu někdo leze do teritoria a bere si co mu nepatří. Odhodlání se bránit a bránit co je jeho. Svou lásku, svou rodinu, svou budoucnost..

Útok

"Jak chceš pitomče, zemřeš první! Stejně jsi mi už k ničemu.." smetl Axel výbojem Eliota ze svých zad. Chlapec se snažil bránit zvednutou rukou, ale věděl, že je to stejně k ničemu. Očekával bolest a smrt, když se v Axelově dlani opět zhmotnila živelná energie. Ten ale netušil, že se na něj řítí armáda nemrtvých. Čtyři upíři na něj vyběhli ze čtyř různých směrů, rychlí jako vítr. Axel stihl odrazit jen jednoho z nich, než se mu April zezadu zahryzla do krku a vpustila tak do jeho těla upíří jed. Idris si okamžitě prokousl zápěstí a celé zakrvácené ho přitiskl k Axelovým rtům, zatím co ho April s dalším upírem pevně drželi. Jed a krev, to byl klíč k proměně. Jakmile se tyto esence začaly mísit v těle smrtelníka, nebylo už cesty zpět. "Ne...ne...NE!!!" plazil se od nich překvapený čaroděj a odmítavě vrtěl hlavou, "Co jste to udělali vy monstra!?!?" řval. April v jeho očích viděla strach a díky tomu věděla, že uspěli, "Tvůj dlouhý, parazitický život tady skončí, zrůdo.." pousmála se a v úsměvu odhalila zářivě bílé tesáky. "To není pravda, tohle mi nemůže ublížit.." snažil se Axel postavit, ale jeho tělo se začalo nekontrolovaně třást a on zase upadl, "Co se...co se to děje..?" pohlédl na své třesoucí se ruce. Nebyl už schopen zaútočit, protože v jeho mysli zavládl chaos a on ztrácel nad tělem kontrolu. "Je na čase vrátit tomu klukovi tělo.." zavrčel na něj Idris. "Najdu si jiné!" hekl Axel vztekle. "Ne, tentokrát už ne.." dodal spokojeně třetí upír. Zatímco Dominikovým tělem proudil upíří jed, který zabíjel každou část čarodějovy podstaty, doplazil se Eliot k Tesse. "Lásko? Vnímej prosím? Jsi v pořádku?" zatřásl silně s dívkou. "C-Co? Eliote!! Eliote v domě někdo je!!!" vyděsila se, "Kde to.. kde to jsme?" rozhlédla se zmateně blondýnka. "Už je dobře, jsi v bezpečí, potom ti vše vysvětlím." oddechl si Eliot a pevně ji objal. Srdce mu bilo jako o závod a úlevou dovolil jedné slze, aby ukápla z jeho oka. Ruce se mu třásly. Cítil tak silné emoce jako ještě nikdy. Však tam také mohli té noci všichni tři zemřít..

Smrt a navrácený život

"Aaargh.." popadl se klečící Axel za krk, který ho pálil jako by spolkl žhavý uhlík, "Moje hlava! NE!! Tohle je moje tělo!!" řval vzteky a bojoval, zatímco upíři přihlíželi. Eliot zatím pomohl Tesse vstát a odešli, aby to už tak vyděšená dívka nemusela sledovat. Upíří jed, substance tak silná a tak účinná, že dokázala přeměnit živé tělo v nesmrtelné. Dokázala zabít všechny nemoci a dodávala tělu neuvěřitelné schopnosti, jako rychlost a sílu. Dokázala tedy zabít i parazita usídleného v Dominikově těle. Axel potřeboval k přežití živé tělo a pokud to tělo zemřelo, přesunul se jednoduše do jiného. Jenže tohle tělo nezemřelo, tohle tělo se stávalo nesmrtelným a jed ničil spalující silou vše, co v něm nemělo být, včetně jeho. Poslední výkřik se vydral z jeho úst, když chlapce zahalila temná mlha a jeho tělo se vzneslo do vzduchu. Když se mlha rozplynula, byla proměna u konce. Dominik padl na kolena a schoulil se do klubíčka, jeho vlasy, podobně jako kdysi Zoiny nasákly temnotou a ztmavly. Chlapec se držel za hlavu a zhluboka dýcha, celý se chvěl. Po chvíli se začal pomalu zvedat a slzy se mu linuly z tváří, najednou nechápavě pohlédl na své ruce. Několikrát je otočil a nevěřícně na ně hleděl. Další vodopád slz se pustil a chlapec se začal hystericky smát, "JE PRYČ!!!", smál se tak, až o něj April začínala mít strach, ale chápala ho. Musel to být strašný pocit, být uvězněný ve vlastním těle, zatímco někdo jiný žil život za něj. "ON JE VÁŽNĚ PRYČ!!" zařval radostně Dominik na celé Del sol Valley. "Jak se cítíš?" zeptala se vlídně April. "Jak se cítím? Jako bych se probudil z nekončící noční můry.." přiznal a jeho pohled náhle zvážněl, "...ztrácel jsem sám sebe.." zamračil se nešťastně, ale pak se opět usmál, "Jak vám za tohle poděkuju?" objal šťastně zaskočenou bělovlasou upírku. "No, tvůj život nebude tak úplně jako dřív.. musíme ti pár věcí vysvětlit." položila mu ruku na rameno. Bylo třeba teď Dominika zasvětit do jeho nového života a naučit ho základy. "Cítím takové divné... pálení v krku, je to normální?" přejel si po místě prsty. "Ano, máš žízeň. Pojď, seženem ti plazmový sáček.." popadl ho kolem ramen Idris a pak společně zmizeli v temné noci. Axel už byl navždy pryč...

Spousta informací

Ta noc byla pro Tess jedna z nejnáročnějších v jejím životě. Musela přijmout jako fakt, že upíři existují, že existují čarodějové a bůhví co ještě a taky fakt, že nosí svým způsobem nadpřirozené dítě. Připadalo jí, jako by se ocitla uprostřed nějakého praštěného fantasy filmu a její hlava nebyla stavu všechny ty informace zpracovat jako fakta. Na Eliota po návratu domů nepromluvila jediné slovo. Ihned zamířila do koupelny kde se zamkla a kde v tichosti strávila následující tři hodiny. Horká voda jí udělala dobře, protože v noci bylo venku ještě chladno a ona cestou domů opravdu prochladla, což si ve svém stavu nemohla dovolit. Se zájmem pozorovala své bříško a přemítala nad dítětem, které se v něm vyvíjelo, "Ach píďo..." pohladila ho se svraštěným obočím. Když voda vychladla, oblékla se do pyžama a zbytek doby proseděla na zemi, utopená ve svých myšlenkách. Byla naštvaná, že jí to Eliot neřekl dříve, ale snažila se vžít do jeho role a uvědomila si, že pro ni by asi taky nebylo snadné něco takového sdělit nezasvěcenému člověku a doufat v normální reakci. "Miláčku jsi v pořádku? Jsi tam už dost dlouho.." zaklepal na ni po těch několika hodinách Eliot. Chtěl jí nechat prostor, ale už se začínal obávat, co se děje. "Už jdu.." zvedla se neohrabaně těhulka a odemkla dveře. Mlčky vešli do ložnice, kde ji Eliot objal, "Mrzí mně to... mrzí mně že jsem ti to neřekl. Nedošlo mi, že se to přenese na naše dítě.." omlouval se jí. "Chápu to." pohlédla na něj soucitně Tess, "Jak silné bude? Teda.. mohlo by nám ublížit? Nebo někomu jinému?" sedla si Tess na postel a vytáhlu tu otázku, která ji trápila nejvíce. "Já nevím, je to hodně o emocích.." snažil se jí to popsat Eliot. "Takže jestli budeme mít vzteklouna a já mu odmítnu koupit v obchodě hračku, kterou bude chtít, tak mně může vzteky zabít?" zaxichtila se nad svojí teorií Tess a zvedla tázavě obočí. "Moji rodiče pořád žijí.." pokrčil rameny Eliot, "Vychováme ho dobře neboj se, bude to zodpovědné dítě." políbil ji. Tess se krapet uklidnila a jakmile si lehla, okamžitě usnula, bylo toho na ni vážně moc. Eliot ale nemohl spát, Tess mu nasadila do hlavy brouka. "Jsme moc mladí... co když ho nevychováme dobře? Co když z něj vyroste ještě větší hrozba než byl ten parchant? Nejsem připravený být tak zodpovědný otec! Nejsem připravený vychovávat dítě. A už vůbec nejsem připravený vychovávat TOHLE dítě.." podpíral si těžkou hlavu a zíral na podlahu. Tu noc vůbec neusnul...

Porod

Byl krásný slunečný den, když to přišlo. Tessa právě dověšela prádlo, když přišla první kontrakce. "Auuu! Eliote!! Je to tady!!! Zlato vem věci jedeme!!" řvala na celý dům. Nastávající otec okamžitě popadl připravenou tašku a vyrazili do nemocnice. Na místě se ale dozvěděli, že Tessa má zatím kontrakce slabé v dost dlouhých intervalech a že musí počkat, až budou častěji. Sestra je odvedla na pokoj, kde měli čekat a Eliot byl požádán, aby hlásil každou změnu stavu. "To je opruz.." mručela Tessa, "..nemůžou mi něco píchnout a popohnat to?" šklebila se. "No tak, brzo už to budeš mít za sebou." snažil se ji povzbudit Eliot. "Díky bohu taky! Už se do ničeho nevejdu, jen tyhle legíny mi ještě jsou... jsem jak vorvaň." mračila se blondýnka. "Jo, ale jsi ten nejkrásnější kytovec na světě lásko.." políbil ji na hřbet ruky Eliot. "Já tě asi zabiju.." usmála se něj dívka ironicky. Byla to doba, několik hodin se vůbec nic nedělo. Tessa z čekání usnula a Eliot už nevěděl, jak si na tvrdých nemocničních židlích sednout. "Tak jak jsme na tom?" vletěla najednou do místnosti doktorka. "Kontrakce po pěti minutách." odpověděl Eliot. "Zkuste s ní trochu chodit." navrhla jim. Když se Tess zvedala z lůžka, zjistila, že jí praskla voda. Měla prostěradlo i oblečení úplně mokré. Sestřička jí přinesla nemocniční košilku se zavazováním na zádech a lůžko převlékla. Chůze byla pro Tess dost namáhavá a tak jí musel Eliot pomáhat, "Bože ať už vyleze!" hekala dívka. "Vedeš si skvěle zlato!" podporoval ji Eliot. "Drž tlamu!" zavrčela na něj Tess. Její kontrakce brzy zesílily a byl čas odvézt ji na porodní sál. Eliot tam byl celou dobu s ní a Tessa mu téměř rozdrtila ruku. Chvílemi se jí až bál, když celá rudá a zpocená cenila zuby a řvala. Po necelé hodině porodila krásnou, zdravou holčičku. Když byly obě očištěny, převezly je na pokoj. Tessa se od malé nemohla odtrhnout a tak si Eliot malou pochoval teprve, až když Tess celá vyčerpaná odpadla. "Vítej mezi námi Iris (Ajris) Foxová." hleděl zamilovaně na malého tvorečka ve své náruči...

Vítej doma Iris

Když Tessu s malou propustili po pár dnech z nemocnice domů, byl to velký den. Eliot si své holky vyzvedl a odvezl je domů, kde na ně čekalo... "PŘEKVAPENÍ!" zařval dav stojící před jejich domem. "Co-co tu všichni děláte? Proč jsi mi něco neřekl, vypadám strašně, mám úplně mastné vlasy!" kopla Tess Eliota do holeně. "Asi by sis měla ve slovníku najít co znamená překvapení miláčku.." zamrkal na ni svatouškovsky Eliot a v náručí pyšně nesl svou dceru. Všechna hrůza spojená s výchovou dítěte byla na nějakou dobu pryč, protože radost z nového přírůstku a láska, kterou k malé Iris cítil, přebila všechno ostatní. "Pusť mě Jakeu! Já si jí chci pochovat! Je tak úžasná!!" vzdychala Erina a snažila se vykroutit ze sevření svého manžela. "Nene... jakmile se k ní dostaneš ty, my ostatní už nebudeme mít šanci!" chechtal se Jake."Další krásná Foxová... to bude šídlo!" chechtala se Roxy, ale v jejích očích se leskly slzy dojetí, byla už ve věku, kdy její tvrdou a odolnou povahu začínal přemáhat sentiment. Díky tomu, že se kdysi ujala malé, špinavé holčičky bez domova, měla dnes obrovskou a milující rodinu, která hrdě nesla její jméno. "Takže tohle bude naše nejmladší fanynka!" zavtipkoval Dexter, který přijel společně s Ellie. Jejich vztah už byl "oficiální" a tak se rozhodli se s ním netajit. "Je kouzelná! Ahoj maličká! Já budu tvoje oblíbená teta!" šišlala na holčičku Lexie, "To teda nebudeš!" odtáhla jí Ellie, "Já budu.." usmála se na dívku, "Nech toho!" odtáhla sestru Lexie. "Neperte se proboha!" okřikla je Erin. "Tak kdepak mám svojí novou chráněnku?" ozvala se právě příchozí April. Vedla s sebou Idrise a ještě někoho. "Drž se ve stínu, na slunci ještě moc dlouho nevydržíš..." špitla mu do ucha April a chlapec přikývl. "To snad není možné..." vzdychla šokovaně Lexie, když ho spatřila. "Ahoj Lex.." pozdravil ji opatrně Dominik...

Zamilovaný táta

"Tati, že je úžasná?" chvástal se dcerkou Eliot, když se všichni přesunuli dovnitř. "Je." pohlédl na malou bytůstku Jake, "Má tvoje oči." dodal s úsměvem. "Jo, no má toho po mně trošku víc.." zaxichtil se Eliot už s menší radostí, "Mami, podívej na ni! Směje se!" rozjel se mu opět po tváři ten zamilovaný pohled, když se miminko v jeho náručí začalo šklebit a hihňat. Erin byla ze své malé vnučky naprosto unešená, ale v tu chvíli nemohla odtrhnout oči od svého syna. Stal se z něj otec. Ten mladý kluk, který hrál v kapele a který vyvedl tolik lumpáren, byl teď otcem. Její dítě mělo své první dítě. Byl to pro ni hrozně zvláštní pocit, sledovat tenhle koloběh života. Byla z ní teď babička a z Jakea dědeček. Naštěstí ji z myšlenek vytrhla Ellie, jinak by se asi brzy rozplakala. "Taky si udělám takové roztomilé mimi!" nadchla se, "Když to bude holka, bude se jmenovat Afrodita a když to bude kluk, tak to bude... Perseus!" zajásala. "To dávali v televizi nějaký dokument o Řecku? Nehledě na to že na dítě máš ještě čas.." pohlédl na ni pobaveně Jake. "Já to taky neplánoval takhle brzo.." špitl ironicky Eliot. "Ale ty jsi pořád zodpovědnější, než ty dvě hvězdy!" pohlédla Erin úkosem na svojí dceru, která jen otráveně protočila očima. Jelikož dětský pokojík byl malý, seděla většina osazenstva v obýváku, kde Lexie vedla dlouhou a táhlou debatu s Dominikem, který byl pod přísným dohledem Aprila a Idrise. Sice zatím vše zvládal dobře, ale nechtěli aby se stala nějaká "upíří nehoda". Eliot pak Lexie potkal na terase za domem, kde se zašívala. "Co tady děláš Lex?" zeptal se, "A co ty?" odpověděla otázkou, "Chtěl jsem na vzduch.." přiznal, "Já taky.." usmála se na něj, "Tak co Dominik?" zeptal se. Lexie si povzdychla, "Já nevím... jsem tak ráda, že je zpět, už jsem opravdu nečekala, že ho ještě někdy uvidím, ale byli jsme děti, když jsme se viděli naposledy... teď je to někdo úplně jiný.." vrtěla hlavou a pak se rozhodla změnit téma, "Hele nechcete štěně?"...

Iris

Ano, Vanilku nakryl nějaký potulný pes a Lexie tak měla tři štěňata. I přes Tessin výrazný protest, že dítě, dvě kočky a mýval opravdu stačí a že nepotřebuje mít doma dalšího bordeláře, který bude rozsévat chlupy a bahno kam se hne, se Eliot rozhodl jednoho drobka si osvojit. Miloval psy. Miloval vzpomínky na vyrůstání s Falkem po svém boku a přál si, aby jeho dcera měla také takového ochránce. Když nadhodil pádný argument, že ve čtvrti jako je tato se může hlídací pes opravdu hodit, Tess neochotně souhlasila a pak už nebylo cesty zpět. Štěňata musela být ale nějakou dobu u matky a tak trvalo, než si ho mohli vzít. Za tu dobu Iris značně vyrostla. Simíkovská miminka rostou opravdu rychle a tak její hlavičku brzy pokryly blonďaté, jemňoučké vlásky a v pusince vyrostly první zoubky. Jeden den se miminko převalilo poprvé samo na bříško a další už se plazilo vpřed. Netrvalo dlouho a Iris se začala neohrabaně zvedat. Chůze byla zatím trošku problém, ale neměla daleko k úspěchu. Byla to úžasná mladá dáma, která zvídavě zkoumala své okolí a nebylo v domě snad nic, co by (k Tessině zděšení) neprošlo jejími ústy. Včetně Karamela, jeho kožíšek jí ale moc nechutnal a kocour z toho taky nebyl dvakrát nadšený, kožich si pak čistil snad půl hodiny. Iris byla celá táta a měla opravdu i jeho úžasné oči, ačkoliv u děvčátka se modrá s fialovou zamíchaly víc do sebe. "Zlato, neválej se na té zemi.." okřikla malou holčičku Tess sedící na prahu domu. "Tata?" zabručela otráveně Iris a vytrhla trs trávy trčící z chodníku. "Za chvilku tu bude.." odpověděla jí s úsměvem Tess, "...i s tím čoklem.." zabručela si pro sebe. Během chvilky přijelo auto a z něj vystoupil Eliot a v ruce držel malé štěňátko. Iris k němu ihned nadšeně přicupitala, "Haf haf??" hleděla nadšeně na zvířátko v tátových dlaních. "No jasně, ten je tvůj!" položil pejska na zem, "Není jí horko v té bundě?" pohlédl zmateně na Tess. "Chtěla si jí obléknout, že jdeme ven a že se musí ustrojit na to.." pokrčila rameny odevzdaně Tess. "Jo tak." zazubil se Eliot, "Naše parádnice.". "HAF!" zajásala Iris a popadla malé štěňátko do náručí. "Pomalu! Hodná buď. Malá udělej pejskovi!" okřikovala ji máma, ale pejsek odevzdaně držel. "Tak, teď ještě jméno.." usmál se spokojeně Eliot...

Rozdílné role

Jakmile si Tess po porodu trochu spravila figuru, rozhodla se vrhnout na natáčení videí na SimTube, jak jí radila dvojčata. Její módní blog byl už opravdu populární a k jejímu úžasu jí i začal lehce vydělávat. Fanoušci jí přispívali drobnými finančními dary a neznámé firmy ji žádaly o reklamy na jejím navštěvovaném blogu. Rozhodla se tedy zajít dál a pořídila si výbavu pro natáčení. Nově vydaná deska Crazy Wolfs se naštěstí dobře prodávala a tak zrovna neměli o peníze nouzi. Problém byl, že Tess online životu hrozně rychle propadla. Stoupala jí popularita a brzy měla kolem deseti tisíc odběratelů, což jí neuvěřitelně lichotilo a to číslo stále rostlo. Radila ohledně módy, probírala aktuální trendy a kritizovala outfity celebrit. Eliot byl rád, že má zase nějaký koníček a že dělá něco co jí baví, ale trochu ho znepokojovalo, že ji téměř neviděl když byl doma. Jakmile přišel z nahrávacího studia, Tess mu nadšeně předala malou Iris a zavřela se v garáži, kde měla své natáčecí útočiště. Natáčení a editace videí jí často zabraly celý večer a tak měl Eliot Iris na starost. Ani jednomu to nevadilo, Iris na tátovi visela víc než na mámě a Elito svoji malou opičku prostě zbožňoval. Teda až na plenky. Plenky byly nedílnou součástí jeho roztomiloučké princezny a to co se v nich skrývalo, bylo děsivější a nebezpečnější než kdejaká příšera z hororových filmů. "Uuuuff! Co jsi to zase obědvala koblížku?" zadržoval dech, když se Iris stala jedna taková nehoda. Holčičku očividně celá tahle situace hrozně bavila, protože se tátovi vždycky smála. Když se malá dostatečně vyblbla, přišlo na řadu koupání a uspávání oblíbenou pohádkou. Jakmile usnula, Eliot vše uklidil, nakrmil sebe a zvířata, uvelebil se na gauči a koukal spokojeně na film, který zrovna dávali. "Promiň, nějak mi to dnes nešlo.." přidala se k němu po půl jedenácté Tessa. Eliot ji objal a políbil na čelo, když se k němu přitulila. Nemohl jí to zazlívat, byla moc mladá na to, aby se z ní stala domácí puťka. Ani by to k ní nesedělo. Eliot měl ale trochu strach, že její nový, úspěšný, internetový život jí začíná bavit víc, než ten opravdový...

Skvělý otec

Následující ráno se udělalo pekelné horko. Tess tvrdě spala, ale Eliotovi to v takovém horku nešlo. Sešel dolů a zkontroloval holčičku, která už se neklidně převalovala na posteli s očíčkama dokořán, "TATA!" zazubila se nadšeně, když Eliot nakoukl do pokojíku, "Dobré ráno vaše jasnosti, vyspinkaná do růžova?" usmál se na ni a Iris, culící se a schovávající se za peřinou přikývla. Společně se nasnídali a pak šli blbnout na zahradu, kde bylo o něco lépe než v domě. Dívka ihned zamířila k dětskému bazénku, naštěstí ji Eliot včas chytil a převlékl ji do plavek. "Ty kachno jedna..." vrtěl hlavou, když malá cákala vodu na všechny strany. "Super, jsem celej mokrej, jdu si pro plavky.... ani se nehni!" zavelel a zapadl do domu. Mokré oblečení dal uschnout na šňůry a hupsl do bazénku k malé Iris. "Áááá tak tohle je super..." lebedil si. "Prgf kšsšc!" cákala na něj holčička celá rozhořčená a vylezla z bazénku. "Vztekej se jak chceš, teď jsem tu já!" cákl na ni zpět Eliot. Popadl malou gumovou kachničku a začal si s ní hrát. Iris na něj zamračeně koukala, ale nakonec hupsla k němu. Lézt po něm bylo vlastně strašně zábavné! "Ta Tessa má takové štěstí.." pohlédla na něj sousedka Kim, která se zrovna vracela domů. Žila doma jen se sestrou a malou dcerou v Irisině věku. Její přítel vzal roha krátce po té, co porodila a ona se tak o dítě starala sama. Chvilku zasněně pozorovala mladého, atraktivního muže, pro kterého byla jeho dcera vším, ale když zahlédla Tess vycházet z domu, raději odešla. "Ahoj rodino! Nějak jsem zaspala omlouvám se.." pozdravila páreček blondýnka. "Nechtěl jsem tě budit." usmál se na ni Eliot a vylezl z bazénku aby ji políbil na přivítanou a převlékl se do suchého oblečení. "Dneska přijedou rodiče, já se půjdu podívat do studia PBP, budou se tam předávat ceny, tak můžeš jít taky jestli chceš.." navrhl Tesse, "...zlato? Hej! Posloucháš mně?" dodal, když nedostal odpověď, protože blondýnka něco zaujatě ťukala do mobilu, "Jo... jasný, půjdu..", odvětila pomalu s pohledem upřeným na telefonu, "Úsměv, hodím vás na simstagram!" namířila telefon na Eliota s Iris. "A je to tu zas.." zamručel Eliot, ale neochotně se usmál...

Pohřešovaný a znovu nalezený

Zatímco Eliot a Tess se chystali na společný večer, v Brindleton Bay jeden muž vyrazil na hřbitov. Chodíval sem pravidelně od chvíle, co jeho syn zmizel a byl prohlášen za nezvěstného. Bylo to už několik let a on si to stále dával za vinu. Kdyby se mu tehdy víc věnoval, možná... možná by to všechno dopadlo jinak. Býval sebestředný a namyšlený. Zajímaly ho jen ženy a jeho libido. Po zmizení jeho jediného syna, který se nečekaně narodil ženě, se kterou se jednou vyspal, se celý jeho svět propadl do tmy. Zjistil že už nemá pro co žít. Ženská společnost už ho netěšil a nenacházel útěchu ani v pití. Byl špatným otcem? Staral se o něj přece svědomitě. Naučil ho, jak si nenechat nic líbit a jak se chovat k dívkám, aby nechtěly už žádného jiného. Ani si neuvědomoval, jak moc mu ten kluk přirostl k srdci, dokud nebyl nadobro pryč. Jeho odkaz zmizel s ním. Až jednoho dne on sám zemře, už tu po něm nikdo nezůstane. "Omlouvám se Dominiku... omlouvám se.." popotáhl Drake. "To nemusíš." ozvalo se od vstupu na hřbitov. Drake sebou vylekaně škubl, "To... to... to není možné.." koktal na přízrak minulosti před sebou. Lexie Dominika přesvědčila, aby otce navštívil. Několikrát ho v Brindleton Bay potkala a viděla, jak ztrátou syna trpí. "Dome?" rozklepala se brada starému muži. "Jsem to já tati." usmál se Dominik a vyšel k němu. Cítil jak se Drake celý třásl, když se objali. Pevně ho tiskl. "Kde...kde jsi sakra byl??" vzlykal stále starý muž, teď už ale radostí. Byla to nejemotivnější chvíle jeho života. "Hodně se toho stalo tati.." povzdechl si chlapec, "..už nejsem tím kým jsem býval, mám teď nový život." pohlédl na něj vážně. "Zase odejdeš?" pohlédl na něj smutně Drake. "Ano, ale když to půjde, přijdu tě občas navštívit, slibuji." odvětil upřímně Dominik. Nějakou dobu si povídali a pak Dominik s Lexie odešli. Drake za nimi chvíli nešťastně hleděl, ale pak se na jeho tváři rozjel nový úsměv, "Je naživu.." zasmál se nahlas. Cítil se tak dobře, jak už dlouho ne. Rozhodl se zajít to do baru oslavit a možná...možná si i sehnat nějakou tu ženskou...

Hádka

Společný večer Eliota a Tess skončil téměř úplným fiaskem. Do studia PBP je na předávání cen nepustili, protože dovnitř, dle slov vyhazovače, mohli pouze slavní, nebo alespoň všeobecně známí simíci. Tessa se ho chvilku snažila ukecat a lehce s ním i flirtovala, ale on byl neoblomný a tak si pár koupil na rohu párek v rohlíku, Tessa si vyfotila pár celebrit, které šly tam, kam oni nemohli a vydali se zpátky domů. "Ještě se blejsknu na simstagram, když už jsem se tak fintila.." zastavila se snad už po desáté Tessa a začala si fotit selfie. "Pane bože!! Vydržíš bez toho telefonu alespoň pět minut?" obořil se už na svoji snoubenku Eliot. "Co...co prosím?" koukala na něj nechápavě a dotčeně Tessa. "To je pořád samé - jé, tohle si musím vyfotit - a - pojď, uděláme si selfie - a - vyfoť mně tady u toho.." imitoval Eliot jemný hlásek Tessy. "Nevěděla jsem, že ti to tak stráášně vadí!" přešla do protiútoku dívka, "Taky by tě nezabilo založit si účet, tvoji fanoušci by to zbožňovali!" vyčinila mu. "Jo jasně, to tak.." zatvářil se pohrdavě Eliot. Zbytek cesty domů do sebe jen vzájemně ryli. "Co tady děláte tak brzo?" přivítali je u dveří překvapení prarodiče s vnučkou v náručí, "Slíbil jsi mi ji na celý večer Eliote!" posmutněla Erin a podívala se na holčičku, "Ehm, bavili jste se dobře?" zeptal se Jake, když zahlédl výrazy ve tvářích nově příchozích. "Přímo skvěle.." zamručel Eliot. Tessa jeho slova potvrdila souhlasným mlčením. Chlapec se otráveně odvrátil a jeho pohled padl na obrazovku televize, což bylo to nejlepší, co se mu za celý den stalo. "To mně po**r.." vyvalil oči a otevřel pusu. Byl tam. Byl v televizi! Jeho kapela byla na výborném třetím místě v nejznámější hudební hitparádě na SMTv. Skoro začal radostí brečet, když ho táta hrdě plácal po zádech a máma ho pyšně políbila na tvář. Byl to jeden z nejsilnějších okamžiků jeho života...

Stoupající sláva

Uteklo pár týdnů a situace doma se trochu zlepšila. Od té doby, co Eliot Tesse vyčetl závislost na telefonu, oba dělali jakoby nic. Ona se snažila omezit svůj pobyt v online světě a on se snažil do ní nerýpat. Popularita Crazy Wolfs vystřelila během týdne kdy dobili hitparádu, až k nebi a Eliotovo konto začínalo zažívat světlé chvíle. Byl to pro něj nový a neskutečně uspokojující pocit. Splácení hypotéky ho už nebudilo v noci ze spánku a Tess začala pomalu snít o jejich svatbě. Všechno se zdálo být fajn. Iris rostla jako z vody a už začínala i chodit. Její kroky byly stále trochu nejisté, ale její touha objevovat a dobývat svět, ji hnala kupředu i přes drobné pády. "Už zase chceš chodit?" povzdechl si Eliot unaveně, když mu holčička slezla z klína a táhla ho z lavičky. Už ho bolela záda, chodil s ní před domem už hodinu a v ohnutém postoji to nebylo zrovna ideální, přestože byl mladý. Okolo nich pobíhal se štěkotem malý Diablo. Eliot ho tak pojmenoval, protože ten malý hafan měl duši ďáblíka. Škodil kam se hnul, neustále převracel odpadkový koš, válel se v odpadcích a požíral je, třikrát vyhrabal kočičí záchod a kousal co se dalo, nábytek, rostliny i Irisiny hračky. Ona ho ale měla ze všech zvířat nejraději, byl to její záškodnický parťák. " Hele víš co, frajerko? Zajdem na hřiště, co říkáš?" navnadil holčičku, který už stejně vymýšlela akorát kraviny a chodit vlastně nechtěla. "Uííí!" zajásala Iris, momentálně hlavou dolů. Eliot ji vzal raději do náruče, aby tam nešli Irisinou rychlostí tři hodiny. Holčička byla jako vždy stylově oblečená, táta si dával záležet. Při oblékání svojí malé drsňačky se záměrně vyhýbal pastelovým barvám, hlavně růžové. Tessa nad tím vždy jen pobaveně vrtěla hlavou. Cestou se ale stalo něco nečekaného, "Podívejte to je ten frontman Crazy Wolfs!" zařval někdo a najednou Eliotovi zatarasili cestu dvě fotografky. "Pane Foxi tady! Úsměv prosím!" křičela jedna z nich. Eliot se křečovitě a překvapeně usmál. Dál už nedošli, protože Iris se po chvíli rozbrečela, když jí začal blesk fotoaparátů oslepovat oči...

Nejistá

"Jsem hrozná máma.." postěžovala si Tess svým kamarádkám z Del Sol Valley. Zašla s nimi do kavárny, zatímco Eliot hlídal Iris. "Nesmysl." zaprotestovala rázně Ester, dívka s duhovými vlasy. "Eliot je lepší máma než já! On přesně pozná, proč ta malá brečí! A - a když jí vezmu do náručí já tak chce k němu.." posmutněla blondýnka, "..strašně jsem to zvorala. Tak moc jsem to dítě chtěla a pak jsem seděla u počítače, místo abych byla s ní, jenže ona už přilnula k němu a o mně nestojí..." zvlhly blondýnce oči. "Nefňukej, musíš s ní trávit prostě víc času a bude to zas dobrý." poradila jí Kim, dívka s šedými, podholenými vlasy. Tess jen mlčky přikývla s pohledem upřeným na nápojový lístek. "Tebe trápí ještě něco, viď?" pousmála se na ni vlídně Ester. "Eliot chce ještě jedno dítě.." vypadlo ihned z Tessy, "...prý aby mezi dětma nebyl moc velký věkový rozdíl a mohli si spolu hrát. Dává to smysl, navíc jsme na tom teď finančně dobře, ale já nevím...už takhle to rodičovství očividně nezvládám a on chce druhé dítě!" těkala zoufale očima z jedné dívky na druhou. "A ty chceš mít druhé dítě?" zeptala se Vanessa. "Já nevím... teda.. asi jo, vždycky jsem chtěla mít dvě děti. Jen nevím jestli to není brzo. I Iris přišla příliš brzo." mračila se Tessa. "Podle mně jsi úplně pitomá.." zavrtěla hlavou šedovláska. "KIM!" okřikla svou sestru pohoršená Ester. "No co?" ohradila se dívka, "Podívej, její chlap je dokonalost sama, stará se o ni i svoje dítě, což se o většině říct nedá a navíc je sakra fakt pěknej, měla by si ho držet zuby nehty. Chce dítě? Fajn! Dyť je to teď slavnej zpěvák Tess, uvědom si co to znamená! Budou se na něj lepit stovky ne-li tisíce fanynek, musíš se sakra snažit, aby ti ho nějaká šikovná rajda neukradla!" vylíčila ji svůj pohled na věc prostořeká Kim, která byla matkou samoživitelkou od narození své dcery. "Na tom něco je.." přikývla zadumaně Vanessa, "Stejně už jedno dítě máte, víte do čeho jdete.". Tess zněla slova jejích kamarádek v hlavě jako ozvěnou, položila si těžkou hlavu na stůl a chvíli jen mlčela a přemýšlela, zatímco holky začaly řešit něco jiného. Když se pak vydaly domů, jen se za nimi pomalu a zadumaně vlekla..

Špatné zprávy

"Mama! Mama!" pohupovala se energicky Iris v náručí táty, když spatřila přicházející Tessu, která už je vyhlížela před domem. "Ahoj vy dva, jaké jste měli odpoledne?" pozdravila je blondýnka a oběma vlepila polibek na tvář. "Celkem to šlo, opička už chodí skoro sama! Akorát ji dnes vyděsili nějací novináři, když jsme šli na hřiště.." svraštil obočí Eliot. "Novináři?" zopakovala slovo překvapeně Tessa. "Jo, najednou se zjevili a začali mně fotit jako nějakou celebritu, byl to docela úlet." usmál se trochu samolibě Eliot, nemohl předstírat, že to pro něj nebylo v jistém ohledu příjemné. "Aha a čím ji vyděsili?" zamračila se starostlivě Tessa, ale v hlavě už se jí znovu ozývala slova její kamarádky Kim, varující jí před vzrůstající slávou jejího snoubence a přílivem fanynek, které se na něj budou lepit. "Měli foťáky s těmi obrovskými blesky, bylo to dost nepříjemné a malá se prostě lekla, to je celé." pokrčil rameny Eliot. "Chudinko moje." pohladila ji po vláskách Tess, "JO! Málem bych zapomněla! Když jsem šla domů, volala mi Erin, celá šílená, že jí nebereš telefon a že ti mám vynadat." rozvzpomněla se blondýnka, "Měl bys jí raději hned zavolat.". "Sakra, zapomněl jsem zapnout vyzvánění!" plácl se dlaní do tváře Eliot, "Vezmeš jí prosím tě?". Tess trochu znejistěla, věděla co bude následovat, "Jo, jasně. Pojď k mámě beruško!" natáhla se po holčičce. "Ee! Tata! Tataaa!" vzpouzela se Iris a natahovala se hned zpět k Eliotovi. "Nech toho, teď tě pohlídá mamka a hotovo!" zamračil se na dívenku přísně Eliot, ta si jen na truc strčila palec do pusy a začala si hrát s Tessinými dlouhými vlasy. Eliot našel na telefonu 12 zmeškaných hovorů, 7 od Erin 3 od Jakea a 2 od Ellie. "Proboha co se děje?" zděsil se a otevřel zprávu, kterou tam měl také. Její obsah vše vysvětloval, okamžitě Erin zavolal...

Pátrání po Lexie

Zatažené nebe a drobný déšť jen umocňovaly skleslou náladu všech členů rodiny. Hledali Lexie kde se dalo, ale jako by se po ní slehla zem. Erin už začínala propadat panice. Společně s Jakem obešla všechny Lexiiny známé v Newcrestu, ale nikdo o ní nic nevěděl. "Ve škole taky nic nevědí, ani její nadřízená z brigády, prý včera normálně po páté odešla, když jí skončila směna.." pokrčila rameny bezradně Elie, když se sešli před jejich domem. "V okolí také nic nevědí... " rozplakala se bezmocně Erin, Jake ji vzal kolem ramen, ale sám se necítil o moc lépe, "Policie jí zařadila do systému, budou ho mít na všech stanicích, ale takových nezvěstných tam mají.." sklopil pohled. "Auu.." chytla se za břicho najednou Ellie. "Už zase?" pohlédl na ni ustaraně Dexter. "Co se děje?" poplašila se Erin. "Jen nějaké křeče, začalo to dneska v noci, stane se to jen občas a po chvíli to odezní.. asi z těch nervů." oddechovala Ellie. "Hmm.. vy jste s Lexie tak propojené.. co když jí je zle!? Možná je v nemocnici!" chytala se Erin posledních stébel trávy. Najednou jí zazvonil mobil, "April? Zjistila jsi něco?" zvedla ho Erin kvapně. "Ne.. nikdo z mých kontaktů ji neviděl, ani v Newcrestu, ani v San Myshunu... nikde." mručela April, "Co Eliot? Taky nic?" zeptala se. "Nic neví, neozvala se ani jemu. Zkusíme teď ještě obvolat nemocnice.." sdělila jí Erin své další kroky, postavené na teorii propojených dvojčat. "Zajímavé... dáš mi jí prosím tě k telefonu?" zamračila se April, "Ahoj El, popiš mi ty křeče prosím tě. Jo.. uh-hm...jasně. Řekni mámě že se ještě ozvu. Pa." ukončila hovor. "Na něco jsi přišla?" zeptal se Idirs, který stál celou dobu za April a díky upířímu sluchu si hovor poslechl také. "Možná. Co bys řekl na menší rodinnou návštěvu?" ušklíbla se na něj April. "Myslíš snad, že je u mého bratra a sestry?" zamračil se nechápavě Idris. "Nevím, doufám že se mýlím.. " pokrčila rameny April a za vteřinu už oba vyrazili ze sídla rychlostí blesku..

Nalezená

"Ahoj bráško, ahoj skorošvagrová, to je ale milá návštěva, copak vás sem přivádí?" pozdravila až přehnaně mile Lilith. "Nedělej hloupou, kde je to děvče? Měli jste toho kluka hlídat a pomoct mu začlenit se, ne jeho kamarádku proměnit v upíra!" rozkřikla se na ni vztekle April. "Tak to není April, oni se milují.." snažil se ji uklidnit Caleb, ale Lilith vykročila před něj a skočila mu do řeči, "Na tom nesejde, udělali jsme to, co bylo správné a za tím si stojím. Rozhodla se takhle sama.." bránila se tvrdě Lilith. "Sama? Dodělává školu Lilith! Ještě ani neví co od života chce a vy jste jí o něj připravili!!" přistoupila k ní April a zapíchla jí ukazováček do hrudníku. "Ty jsi byla ještě mladší když ses přeměnila, moc to prožíváš!" zamračila se Lilith. "Prožívám?? Bude se dívat jak její rodina umírá! Myslíš že si to teď uvědomuje, Lilith?" vrčela April, "A nechceš mi říct, jak teď mám asi její matce vysvětlit, že její dcera umírá?". "Proboha prostě chtějí být spolu co na tom pořád řešíš?" zaúpěla Lilith, "Moc se bratříčkuješ s těmi tvými smrtelníky už z toho měkneš..." zatvářila se zhnuseně. "Ale nee.." plácl se dlaní do čela Idris, tohle už Lilith vážně přehnala a on věděl co bude následovat. Jeho sestra byla vždycky panovačná a špatně snášela, když mladičká April zaujala Vladovo místo a převzala dohled nad upíry ve Forgotten Hollow. Bělovlasá upírka už jí měla ale plné tesáky. Jedním téměř nepostřehnutelně rychlým pohybem srazila Lilith na zem a mlátila ji hlava nehlava, "Pořád jsem měkká, Lilith?" vrčala na ni s vytasenými tesáky. Lilith se snažila bránit a upírku setřást, ale i když si to nechtěla přiznat, April byla mnohem silnější než ona. Když začínala prosit o smilování, zasáhl Idris, "No tak zlato, to stačí, nech ji být.." začal svou snoubenku odtahovat od své sestry. "Pomohl bys mi?" pohlédl na Caleba. Společně se jim konečně podařilo April od Lilith odtrhnout. "Nechte mně!" vrčela na ně April, "Utrhnu jí hlavu za ty kecy!" pohlédla dravě na Lilith, jako dravec na svou kořist. "Ne to stačilo! Je tom moje chyba teto April, oni za to nemůžou.." vylezla z domu Lexie...

Rodinné trápení

Klidnou, večerní, rodinou atmosféru vyrušil cinkot telefonu. Eliot nadskočil, jakoby ho píchla včela, netrpělivě očekával zprávy o sestře. Malá Iris mu usnula na klíně a tak jí opatrně předal Tesse, která ležela hned vedle. "Haló? Ahoj tati, tak co?" odposlouchávala rozhovor blondýnka, "Cože? Zešílela??" zvýšil hlas Eliot a Tessa ho opatrně, náznakem požádala o snížení hlasu, protože se jí holčička zavrtěla v náručí, "Promiň.." špitl mimo telefon Eliot a pohledem zkontroloval spící batole. "Takže teď co? Aha...jasně.." vyptával se táty, "...jo přijeďte, snad se jí trochu zlepší nálada. Ahoj.." ukončil hovor s povzdechnutím Eliot. Zdrceně si sedl na gauč a mnul si krk. "Tak co se stalo?" přitulila se k němu Tess, když uložila malou, spící Iris vedle sebe na gauč. Holčička se ani neprobudila. "To bys nevěřila... rozhodla se, stát se upírem!" vrtěl hlavou Eliot. "CO?" vyskočila na nohy Tessa, až se malá na gauči opět zavrtěla, "Proboha proč?" zeptala se šeptem, ale důrazně u toho gestikulovala. "Kvůli Domovi, prý se zamilovala... April ji teď má u sebe v sídle a čekají až bude proměna u konce. Nějakou dobu jí teď asi neuvidíme..." odvětil zklamaně. Tessa si k němu klekla, "No tak zlato, už se to stejně nedá změnit, vybrala si.." snažila se ho uklidnit Tess, ale nemohla na celé té situaci najít žádnou pozitivní věc. "Já vím. Máma je prý úplně v háji, táta říkal, že jen brečí. Až se trochu uklidní tak přijedou sem, snad jí Iris zvedne náladu jako vždycky.." pohlédl na schoulenou Iris vedle sebe. "To je skvělý nápad, ona se s tím určitě časem srovná, neboj... Hej, podívej se na mně." zvedla mu skloněnou hlavu a pohlédla do jeho modro-fialových očí, "Bude to dobrý!" řekla vážně, "Hlavně že se našla.". Eliot ji jen mlčky objal. Zbytek večera už měli náladu pod psa a tak šli brzo spát...

Pospolu

Návštěva přijela dříve než čekali, protože Erin se snažila kvůli svým dětem sebrat a být silná. "Nevím jak tě utišit zlato ale... jenom z jednoho ze tří dětí se vyklubal sígr, to je docela úspěch řekla bych!" snažila se trochu situaci odlehčit Roxy. Erin na ni nechápavě pohlédla, "Roxy! Z mojí holčičky se stává monstrum!" začaly jí zase, i přese všechnu snahu slzet oči. "Nojo, ale April je taky takový monstrum a přesto je nedílnou a užitečnou součástí téhle rodiny. Vidíš to moc černě. Taky jsem se měla nechat kousnout, když jsem byla mladá, k čertu s tímhle stárnutím... všechno mně bolí, xicht se mi roztejká... jenže teď už to nemá cenu žejo, proč bejt navěky tahle seschlá babka." mávla rukou. Eliot s Ellie se přidušeně zasmáli, ale atmosféra byla stále napjatá. "Může za to ten Drakeův kluk! Úplně jí popletl hlavu.." mračil se Jake, "..nebýt jeho, žila by normální život.". "Tobě předtím nic neřekla Ellie?" zeptal se Eliot své sestry. "Myslíš že jsem tak blbá a nechala bych jí to udělat, kdybych to věděla?" pohlédla na něj úkosem. "A co ty křeče? Pořád je máš?" zeptala se starostlivě Tessa, "Jo pořád, chvilku se to ani nedalo vydržet, dnes je to lepší... myslím že... že možná umírá a naše propojení už prostě slábne... asi se její proměna blíží.." odpověděla tiše Ellie a opřela si bradu o kolena. Zavládlo ticho. Jediná Iris se neúčastnila depresivního sněmu a vesele si hrála s kostičkama vedle svojí mamči. Její radostné vískání a hihňání brzy upoutalo pozornost nejednoho dospělého. Pohled na ni poskytoval útěchu a hřál u srdce. "Pojď princezno, půjdem se trochu projít ať babičku rozveselíme!" zvedl Jake maličkou Iris a posadil si ji za krk. "No konečně tě to napadlo.." vyskočila na nohy Roxy a poplácala Jakea po zádech, "Erin, pohni tím zadkem!" komandovala prošedivělou černovlásku. Erin se poprvé za posledních pár dní objevil na tváři nepatrný úsměv. Už se stejně nedalo nic nedělat, kostky byly vrženy. April byla ochotná pro Lexie dokonce sehnala lék na vampyrismus, jako ho kdysi sehnala pro Charlese, ale dívka ho odmítala a tvrdohlavě si stála za svým. Nezbývalo, než se s tím smířit a pokračovat v životě dál..

Smrt

Chvilku po tom, co Jake s Erin, Roxy a Iris odešli, se začaly dít věci. "E-Eliote?" začala zrychleně dýchat Ellie a celá vyděšená si přitiskla ruku na hrudník, "Něco....něco se..." těkala zmateně pohledem z Tessy na bratra, ale dech jí nestačil k dokončení věty. Pár vteřin na to se jí protočily oči v sloup a dívčino povadlé tělo se sesunulo na zem. "EL!" vykřikla vyděšená Tessa, "Proboha co teď?" začala panikařit. "Zavolej záchranku!" zaúkoloval ji Elliot a kvapně přiskočil ke svojí sestře a začal jí kontrolovat životní funkce, "Nemá pulz, zastavilo se jí srdce!" křikl na Tessu, která už měla na telefonu záchranáře, "..jo, říkal že nemá pulz... dobře... máš jí prý masírovat srdce než přijedou!" navigovala ho Tessa. "Jasně.. tak snad si to pamatuju ze školy.." zamračil se vážně Eliot a zaujal příslušnou pozici, položil ruce přes sebe a bříškem spodní dlaně začal rytmicky stlačovat sestřin hrudník, "No tak El, no tak. Tohle mi nedělej!" prosil svou sestřičku. "Budou tu za patnáct minut.." strčila blondýnka telefon do kapsy. "Až? Co když tak dlouho nevydrží?" hleděl na ni vyděšeně Eliot. "Bude muset zlato." odvětila přiškrceným hlasem Tess, která byla z celé situace tak nervově vypjatá, že se rozbrečela. Hrobové ticho najednou prolomilo hluboké nadechnutí ležící dívky. "EL?? Ellie!!!" hleděl na ni nevěřícně Eliot, ale u srdce ho začínal hřát ten příjemný pocit úlevy. Dívka ležící na zemi na něj unaveně hleděla, "Je pryč Eliote..". "Kdo? Kdo je pryč?" zeptala se nechápavě Tessa. "Lexie." otočila se k ní Ellie, "Lexie zemřela. Já...já už jí necítím..." začala klepat bradou Ellie. Eliot ji popadl do náruče a pevně jí objal, "Hlavně že tobě nic není ty truhlo." hladil jí po vlasech. "Přišli jsme o ní bráško... přišli jsme o ní..." plakala Ellie a její slzy smáčely Eliotovo tričko...

Nový upír

V jiném koutě světa, nemálo vzdáleném od Del Sol Valley se slova Ellie naplnila a stejně jako to její, i Lexiino srdce přestalo bít. To její už ovšem napořád. April jí vzala k sobě, aby jí měla během proměny pod dohledem, dala jí čisté oblečení a pomalu ji začala připravovat na její nový život. Zjistila, že jsou si s Lexie v ledas čem podobné. Obě to táhlo k nesmrtelnému životu, ačkoliv cena za něj byla vysoká. Obě byly ve stejném věku, přestože April byla rozumově daleko zralejší a když toho dne Lexie vylezla ze svého pokoje, s vlasy vyčesanými do pohodlného drdůlku, April v ní trošku spatřovala sama sebe. Rozhořčení z jejího nerozumného rozhodnutí ji pomalu opouštělo a ona si začínala užívat svou novou nesmrtelnou příbuznou, která se tak nadšeně dozvídala vše nové o věčném životě, který ji čekal. Lexie zrovna procházela sídlo, když se to stalo. Bolest uvnitř jejího těla byla veliká. Umírala. Jeden krátký výkřik se vydral z jejích úst než ji temnota pohltila a zrodila se nová Lexie. Silnější, rychlejší, lepší. Dívka se pomalu narovnala a z jejích úst se vydralo drobné zasyčení, doprovázené vytasením tesáků. Byla to přirozená reakce, ale dívka se překvapeně zarazila a osahala své nové zbraně, "Ty brďo! To je síla.." dotýkala se perfektně ostrých špičáků. "No konečně!" zjevila se před ní z temné mlhy April, "Vítám tě oficiálně mezi nesmrtelnými Lex." pousmála se April, "Jak se cítíš? Vidím že ti neztmavly vlasy, to je zajímavé, moc často se to nestává.." prohlížela si dívku. "Cítím se skvěle! Vidím daleko lépe a slyším i sovu houkat venku v lese a že v druhém patře chrápe Tesák.." šponovala uši Lexie. "Tak teď začne konečně pořádný výcvik." zazubila se April. "Jo! A pak budu moct za rodinou viď?" zajásala Lexie. "To ještě nějakou dobu ne zlato, musíš se naučit ovládat svojí touhu po krvi.." položila jí na rameno ruku April. "Aha.." ušklíbla se Lexie a položila si ruce na krk, teprve teď si uvědomila tu spalující bolest v krku, kterou cítila. Její starý život byl nadobro pryč..

Podivný příchozí

Následujících pár dní si Lexie neodpočinula. April ji honila jak nadmutou kozu a nedala jí prostor pro žádné začátečnické chyby. Utahaný upír nedělá žádné vylomeniny a o to April šlo. Odmítala ji i pouštět za Dominikem, za prvé na něj byla naštvaná, kvůli Lexiině přeměně a za druhé se bála problémů, které by dva lehkomyslní, noví upíři mohli vyvést. Lexie ale byla tak plná nových dojmů, že jí to ani moc nevadilo, víc jí chyběla její sestra. Každé ráno před východem slunce se Lexie cvičila v boji, "Rychleji Lex, rychleji!" komandovala dívku bělovlasá upírka. Ačkoliv Lexie proti Idrisovi neměla sebemenší šanci, nevzdávala se a s odhodláním se pouštěla do každé nové bitvy. Všechny ale skončily stejně, potlučená Lexie na kolenou a Idris na nohách bez pokřiveného vlásku. "Dneska se ti ten úhybný manévr téměř povedl.." nabídl jí pomocnou ruku soupeř. "Díky ale tohle nemusíš dělat.... vím že stojím za prd." pousmála se. "Všichni jsme nějak začínali, vedeš si velmi dobře." snažil se ji povzbudit Idris. "Aby taky ne, když ji trénují ti nejlepší!" vyskočila na nohy April, "Teď se mnou zlato." zazubila se na Lexie. Dívka jen vyděšeně polkla, věděla že Idris ji při soubojích taktně šetřil, ale April takové věci nedělala. Lexie to ale nutilo daleko víc se snažit. "Za chvíli vyjde slunce, měla by už jít dovnitř.." upozornil je Idris a hlavou pokynul směrem k obzoru. "Máš pravdu lásko..." povzdechla si April zklamaně, "....a ty máš štěstí.." mrkla na Lexie, která si úlevně oddechla. Vteřinu na to všichni tři v periferním vidění zaregistrovaly černou mlhu, která se z ničeho nic zjevila na okraji hřbitova za sídlem. Vyšel z ní muž s bezvládnou dívkou v náručí. "April! Potřebuje pomoc!" houkl na bělovlasou upírku, hned jak ji spatřil. "Můj bože, to je... to je Draven Nelson!" spadla April brada překvapením, což byl jev vskutku nevídaný...

Drakilonské katakomby

"Dravene, to je... to je Beth?" těkala April pohledem z jeho medově zlatých očí, na dívku bezvládně visící v jeho náručí. "Je mrtvá? Ona je mrtvá, že jo?" špitala vyděšeně Lexie a vykukovala zpoza Idrisova ramene. "Není mrtvá." odpověděl chladně Draven, "A ano, je to Elizabeth." zodpověděl i Aprilinu otázku, "Ale je naprosto vyprahlá, nejspíš nedostala krev co ji přivedli do Drakilonu, takže její regenerační systém už nepracuje, je zesláblá.." vysvětloval v rychlosti. "Lásko, vem jí dovnitř a postarej se o ni prosím." požádala April černovlasého upíra, který ihned dívku převzal a odnesl ji do bezpečí sídla. "Snažila jsem se jí najít, ale nikdo mi nedokázal říct, kde v Drakilonu ji drží... měla jsem se snažit víc.." mručela naštvaně April. "Ani já to nevěděl, rada její zajetí držela v tajnosti, narazil jsem na ni dnes náhodou, když jsem v katakombách hledal... někoho jiného.." zavrtěl hlavou Draven, "Když jsem ji zahlédl jak tam bezvládně visí... skoro jsem ji nepoznal, málem jsem její celu přešel.". "A co to do tebe vůbec vjelo?? Svědomí? Nebo snad Soucit? Myslela jsem, že celá ta vaše povedená rodinka jí nenávidí!" pohlédla na něj nedůvěřivě bělovláska. "Elizabeth udělala chyby a ty chyby si nesou svoje následky, ale pořád je to moje sestra April.." odvětil stejně tak nasupeně Draven. Ano, Draven, Elizabeth a Talia byli sourozenci z rodu Nelsonových. Jejich rodiče, společně s dalšími třemi upíry, zasedali v nejvyšší upíří radě a své děti rádi používali jako nástroje k prosazení své moci. To se Beth nelíbilo a tak odešla a svou rodinu a odkaz tak zavrhla, což její rodiče nesmírně rozčílilo. "Je to moje sestra.." imitovala ho pobaveně April, ale její výraz a tón se v mžiku změnil, "Kvůli tvojí druhé sestře Beth zajali! Tak mi tady nehraj divadýlko jaká jste semknutá rodina! " vrčela na něj April, "Varuju tě Dravene, jestli je tohle nějaký podvod a hraješ to na mně, abys na mně její útěk hodil.." zdvihla výhružně prst April a vycenila špičaté tesáky, až se jí Lexie lekla. "Talia za to může?" zvedl obočí hnědovlasý upír a nevšímala si výhružek. "Jo." odplivla si April. Chvilku bylo ticho, Dravenovi se očividně hlavou honila spousta myšlenek, ale nakonec promluvil, "Musím se tam vrátit, jinak mně budou podezírat. Postarej se o ni." dodal nepřítomně a zmizel v černém oblaku. "Bože to je rodina..." rozhodila rukama April a obrátila oči v sloup...

Rozhodnutí

"Hop! Hop! Hoop!" skandovala nadšeně Iris a povzbuzovala svého milovaného tatínka, dokud ji Tessa neodchytla. "To bude oslava na prd..." zamručel, otráveně Eliot a vystřelil na koš. Minul. Zatímco Beth bojovala o svůj nesmrtelný život a April s Idrisem do ní lili jeden plazmový sáček za druhým, Eliot si dělal starosti s úplně jinými věcmi. "Proč myslíš?" zamračila se nechápavě Tessa. "Tak se na to podívejme. Z moje sestry je čerstvě krvelačná bestie..." zazubil se Eliot a rozdribloval míč, "...April s Idrisem ji musejí hlídat, takže ani jeden nedorazí..." vystřelil na koš. Zase Minul. "Tvoji rodiče s námi nemluví a jejich vnučka je doteď nikdy nezajímala, nevím pro by se to mělo změnit..." zvedl znovu míč a dvěma svižnými kroky se vrátil na pozici pro střelbu, "...a Ellie má teď depky a je naštvaná, takže u ní těžko říct.." vystřelil na koš. Trefil. "Hiii!" zatleskala nadšeně Iris pevně lapená v Tessině klíně. "Ještě depkaří kvůli Lexie?" zvedla překvapeně obočí Tessa. "Neeee.." mávl rukou Eliot, "...na Lex je už jen naštvaná.." zvedl opět míč, "...depkaří protože se rozešli s Dexem, s tím mým kytaristou.". "Cože?? Proč??" nechápala blondýnka. "No, na afterparty po tom našem posledním koncertě v Myshunu, po něm dost jela jedna z fanynek, no a prý to teď spolu táhnou.." pokrčil rameny Eliot. "A tobě to nevadí? Je to tvoje sestra, měl jsi něco udělat!" mračila se nesouhlasně Tessa. "Hele do tohohle mi nic není, ono to s mojí sestrou taky nebylo vždycky jednoduchý, žil jsem s ní, vím o čem mluvím... a nemůžu se do toho míchat, on je můj nejlepší kámoš a ona moje sestra. Nepůjdu ani proti jednomu z nich.." rozeběhl se ke koši a vyskočil! Jenže při dopadu na zem, mu doskok nějak nevyšel a on spadl přímo na zadek, "Au..." zamručel. Tessa se ale tomu pádu ani nezasmála, přestože byl docela komický, její nejistota stoupala přímou úměrou a její stres zase začal překračoval hranici snesitelnosti. Co když měla Kim pravdu a nějaká fanynka ho odloudí? Tess se toho dne rozhodla vysadit znovu antikoncepci a dát Eliotovi další dítě, přesně jak si přál. Hlavně dřív, než to za ní udělá jiná..

Diablo

Život všech plynul dál svým nezastavitelným tempem a nejvíc to bylo znát na těch nejmenších. Iris už běhala s větrem o závod a začínala plynule mluvit, no a Diablo vytáhl ve statného hlídače domu, který statečně vyháněl novináře z Eliotova pozemku. Byl velmi temperamentní a vyžadoval spoustu pozornosti, jinak ničil na truc nábytek, ale své páníčky nade vše zbožňoval a chránil je i jejich dům svými ostrými zuby. Tessa z něj zrovna nadšená nebyla a trvala na pořízení boudy, aby mohl pes bydlet jen venku. Dohadovat se s ní nemělo smysl, protože Diablo dělal v domě opravdu neuvěřitelný bordel. Odpadky byly jeho vášeň a prohánění koček bylo hned v závěsu. Jediný na koho si nepřišel, byl Kevin. Mýval si pevně hájil své teritorium a nejednou dotěrného psa kousl do čenichu, čímž si vybudoval jistý respekt. Eliot se mu snažil dát náležitý výcvik, aby byl pes poslušný a na slovo poslechl svého pána. "Sedni!" zavelel, ale pes jen nechápavě naklonil hlavu a se zájmem na Eliota hleděl, "Diablo sedni!" zopakoval rázně povel Eliot a rukama naznačil, co od psa očekává. "Pojívej, takle.." zapištěla Iris svým roztomilým dětským hláskem, "...a hačíí!" kecla si na zadek vedle psíka. "Díky beruško." pohlédl na ni pobaveně táta, "Teď ty. Sednout!" zavelel znovu, tlačíce psovi zadek k zemi. Diablovi se to hrozně líbilo a v domnění, že je to hra, začal nadšeně štěkat a vrtět ocasem. "Chiii!! Rrrrr! Haf Haf!" vyskočila nadšeně na nohy Iris a přidala se ke svému chlupatému kamarádovi. "Já to vzdávám.." zavrtěl Eliot poraženě hlavou a dal si ruce v bok. Zatímco se snažil ukáznit ty dva rozdováděné psy, Tessa pracovala na svém novém článku o trendech letošní sezóny, který psala pro jeden módní časopis, který jí před několika týdny nabídl spolupráci. Byla naprosto soustředěná, dokud jí to nepřekazil zvuk zvonku. Někdo byl u dveří. "Sakra koho to sem čerti.." klela pro sebe blondýnka a vyběhla ke dveřím. Když je ale otevřela, nikde nikdo nebyl. Zmateně se rozhlížela, když bosou nohou zavadila o dopis ležící na rohožce. Bylo to pozvání na svatbu. Na velmi netradiční svatbu...

Poprvé

"Taky vám ten dopis přišel?" zeptala se Tessa Erin a Ellie. "Ano. Nepřipadá mi to jako dobrý nápad, ale snad vědí co dělají.." rozhodila rukama Erin. "Já tam nejdu.." zamručela Ellie s plnou pusou, "...sakra tohle je výborný.." ocenila skvělé jídlo, takže Tessa vedle ní se rázem dmula pýchou. "Ale no ták, Ellie.." přemlouvala ji Erin. "Ne. Na tohle teď fakt nemám náladu." vrtěla hnědovláska odmítavě hlavou. "Je to až za dva týdny, třeba si to ještě rozmyslíš.." povzdechla si Erin a pak se připojily k ostatním u stolu. "Copak je Tess? Jsi nějaká smutná.." zeptala se starostlivě Roxy, když zahlédla blondýnčin náhlý pokles nálady. "Ale to nic... jen mi přijde že to hrozně rychle uteklo...Iris už bude velká holka.." sklopila oči Tessa. Pravdou bylo, že většinu dětství své dcera promrhala u počítače a ten čas už jí nikdo nemohl vrátit, což jí docházelo až teď zpětně. Trošku jí až zvlhly oči. "Ale no taaak! Ona ještě do světa nepůjde neboj, budeš jí mít na krku ještě spoustu let.." hleděla na ni nechápavě Roxy, "Já...já vím... jsem teď nějaká přecitlivělá, všechno mně hned dostane.." zavrtěla hlavou Tess a otřela si oči. "Ty jsi znovu těhotná!" rozzářila se Erin. "Že by?" zazubil se na svou snoubenku Eliot. "To si nemyslím.. i když.." pokrčila rameny Tess, dávalo by to smysl, vysadila prášky už před nějakou dobou a ty změny nálad co s ní teď mávaly by tomu nasvědčovaly. "Kde je vůbec oslavenkyně?" zeptal se Jake. "V noci se dost budila takže po snídani zase odpadla.. před půl hodinou jsem tam byl a ještě tvrdě spala, ale už je dvanáct, to by jí mohlo stačit..." zvedl se od stolu Eliot a šel pro Iris. Už když otevřel dveře od domu, zaslechl hlasitý pláč, "Ajéé její veličenstvo je vzhůru." uchechtl se, ale smích ho brzy přešel. Z pod dveří od Irisina pokoje vycházelo jasné světlo. Světlo, které si moc dobře pamatoval. "Iris!" vyběhl kvapně ke dveřím a vzal za kliku. Holčička tam seděla na zemi uprostřed pokojíku a velké slzy se jí koulely po tvářích. "Ty jsi spadla z postýlky broučku?" klekl si k ní Eliot a holčičku kvapně zkontroloval, ta jen mlčky pokývala hlavičkou. "To bude dobré, čeká na tebe krásný dort, který upekla maminka! A těch dárků!!" snažil se dívku rozveselit, což se mu záhy i povedlo. Zatímco holčičku oblékal, prohlédl si s obavami pokoj. Z několika plyšáků se lehce kouřilo a postel která za všechno mohla to odnesla také. Povlečení bylo spečené a nepěkně smrdělo. "Diablo, běž ven.." vyhnal zvědavého psa, který se na situaci přišel podívat. "Tohle bude naše malé tajemství ano?" pohlédl vážně na malou dívenku, která s úsměvem přikývla. Nemohla za to, tyhle schopnosti byly propojené s emocemi a malá holčička jako Iris neměla šanci je v záchvatu pláče ukočírovat. "Stejně dostaneš nový, větší nábytek.." mávl rukou Eliot, otevřel v místnosti okno a při odchodu zavřel dveře...

Iris

"Všechno nejlepší Iris!!!" řvali jeden přes druhého, "Ať se ti splní vše co si přeješ!!". Oslava jak má být, spousta dárků, krásný dort a milující rodina kolem, která vás povzbuzuje aby jste vyrostli v někoho s cílem, v někoho kdo má před sebou určitě krásný život a kdo toho v tom životě hodně dokáže... Jenže ne vždy se přání vašich blízkých setkají s realitou a váš život nemusí vypadat ani zdaleka tak, jak si ho pro vás vysnili. Iris toho dne povyrostla do školního věku a už na ni čekaly opotřebované učebnice Del Sol Valleyské základní školy. Dívenka zdědila krásu po matce, ale oči a povahu po otci. Bohužel nedílnou součástí tohoto balíčku byl i Eliotův talent na přitahování malérů. Holčička si nikdy nenechala nic líbit, ne kvůli tomu, že by mohla kohokoliv v podstatě usmažit zaživa lusknutím prstů, ale proto, že to neměla v povaze. Ona nebyla typ, který by s sebou nechal vytírat, ona byla rváč. Vyrůstala totiž v drsnější části Del Sol Valley kde byly zdi posprejované grafity a některé ploty byly obehnané ostnatým drátem. Eliot jí řekl o jejích schopnostech vše, co se o nich za ty roky dozvěděl a snažil se jí vštípit, aby o nich nikdy nikomu neříkala a rozhodně je nepoužívala před jinými lidmi, "Oni by to nepochopili Iris, měli by tě za blázna. Odvedli by tě pryč a já už bych tě nemusel nikdy najít.." snažil se jí děsit, aby jeho slova brala vážně. Chápala to. Navíc táta pro ní byl hrdina a měl její respekt, takže ho (většinou) na slovo poslouchala. Tessa oproti němu v tomhle ohledu pohořela a Iris jí brala na lehkou váhu. Oba své rodiče ale samozřejmě milovala...

Jedeme na svatbu

"Jak to, že ještě nejsi oblečená? Říkala jsem ti už před půl hodinou ať se jdeš připravit, za deset minut odjíždíme!" zděsila se Tessa, když našla svou dceru stále ještě v tepláčkách a domácím tričku. "Klid, trochu jsem se zakecala s holkama, ale všechno stíhám, neboj..." mávla rukou Iris a klidným krokem zapadla do svého pokoje. "Dýchej...jen klid.." zavřela oči Tessa a snažila se uklidnit. "Kde je Iris? Za pět minut musíme vyrazit!" sešel ze schodů Eliot a blondýnka měla zase po klidu. "Už se obléká." pokrčila rameny Tessa. "IRIS? POHNI BROUKU!" houkl Eliot přes zavřené dveře na svou dceru. "NO JO FURT..." ozvala se dívka z pokoje. Když už byli v časovém skluzu, vyšla holčička konečně z pokoje, " Tak co je vy dva, pospícháme ne? Šup šup!" popoháněla je. "Já jí asi praštim.." pohlédl na Tess pobaveně Eliot, ta jen s úsměvem zavrtěla hlavou a protočila očima. "Ještě že tohle auto umí jezdit rychle.." pohlédl Eliot pyšně na své nové auto. Výdělky za nové alba Crazy Wolfs se hrnuly na jeho konto a on si mohl konečně koupit vůz jaký vždycky chtěl. "Iris sedni si normálně a připoutej se... zlato co je? Není ti dobře?" pohlédl na svou snoubenku. "JSem z té svatby nervózní, nechce se mi tam jet když máme s sebou dítě a..a já.." začala koktat, protože jí došlo, že mu ty velké noviny ještě nesdělila. "Ty co?" vložila se do hovoru Iris a Eliot jen mlčky koukal, protože mu vzala otázku z úst. "No... Erin to odhadla, jsem zase v tom!" zazubila se blondýnka. "To fakt?" zajásal Eliot. "Jsi v čem?" zamračila se nechápavě Iris. "No zlato, jsem v jiném stavu víš?" vysvětlovala Tessa. "Maminka je těhotná, budeš mít sourozence." doplnil informace Eliot, protože ve zpětném zrcátku viděl na dceřině tváři stále nechápavý výraz. "Jo taaak... tak fajn." pokrčila rameny Iris a odvrátila pohled k okýnku. Tess si nebyla jistá co si má o její reakci myslet, ale nechala to být. Byl už nejvyšší čas vyjet..

Staré rozvaliny

Cesta do Forgotten Hollow utíkala rychle. Vedla skrze husté lesy a většinu cesty nepotkali žádné jiné auto. "Nemám z toho dobrý pocit.." hleděla z okýnka Tessa a položila si ruce na bříško. "Jen klid, nezvali by nás, kdyby to mohlo být nebezpečné. To by April nedopustila. Určitě nás už teď někdo od ní sleduje a dává pozor.." snažil se jí uklidnit Eliot, ale Tessa se začal rozhlížet ještě napjatěji. "Mami klid, já tě když tak ochráním...a prcka taky.." ozvala se ze zadní sedačky Iris, "...aspoň bych se procvičila v používání schopností.." zazubila se. "Ty můj malý rytíři.." pohlédla na ni láskyplně Tessa a chytila ji za ručku. "No vidíš, není se vůbec čeho bát, máme vlastního bodyguarda." usmál se spokojeně Eliot, byl na Iris v tu chvíli moc pyšný. Brzy poté dojeli na místo. Svatba se konala na okraji Forgotten Hollow, mezi starými rozvalinami, které upíři vyzdobili k nepoznání. "Až na ten hřbitov je to pěkné místo.." rozhlížel se Eliot, "Ale je to tady samý upír! Jen my jsme smrtelníci! Co když dostanou večer hlad?" rozhlížela se neklidně Tessa. "Lásko neboj se pořád, April by nepozvala nikoho komu by nevěřila." snažil se ji opět uklidnit Eliot, "..mimochodem, oni mají neuvěřitelný sluch, takže tě slyší i když šeptáš.." špitl Tesse a okem zaznamenal pobavené výrazy několik vzdálených upírů, kteří jejich rozhovor moc dobře slyšeli. "Hups." ušklíbla se Tessa. "Hele babča s dědou jsou tady!" vyběhla nadšeně Iris do schodů a zamířila k Jakeovi a Erin. "Moje překrásná vnučka!" zaradovala se Erin a objala blonďatou holčičku. "Babi, babi, máma je v tom!" křičela dívenka aby předala nejčerstvější drby dál. "Iris!" okřikla ji ihned Tessa a nervózně se rozhlédla. Radost prarodičů ani není třeba popisovat, Erin si málem radostí učůrla. "Kde je Ellie?" rozhlížel se zmateně Eliot. "Zůstala doma, chce to dát své sestře pořádně sežrat..." pokrčila rameny Erin. V tom se na místě jako divoký vítr objevil Idris, "Dámy a pánové! Čekáme na poslední opozdilce, ale brzy začneme!" zubil se nadšeně. "Podívejte na něj! Jak září, ženich!" smál se Caleb Vatore...

Krvavá nevěsta

Netrvalo to dlouho a poslední hosté dorazili. Mezi nimi byla i Lexie, která svůj příchod zdržovala co to šlo. Její strach z rodičů byl opodstatněný, ale jejich reakce jí zaskočila. Letmo ji pozdravili, ale na nic se neptali a vlastně si jí ani moc nevšímali. Dávali jí to sežrat svým vlastním způsobem. Erin dokázala vždy vymyslet perfektní způsob jak nenásilně trestat své děti, když něco provedly. Efekt to určitě mělo, Lexie se cítila zvláštně odstrčená a jako by už svou vlastní rodinu nezajímala. Cítila se najednou úplně sama. Přesně o to Erin šlo, Lexie se totiž taky nezajímala o jejich názory a city, když se k tomuhle razantnímu kroku odhodlala. Mezi posledními příchozími přišla také Beth. Vlasy už jí trošku povyrostly a díky přísunu plazmy se brzy zahojily všechny její šrámy, tedy kromě těch, které utržila na duši. Její bratr Draven dorazil také, ačkoliv ho nikdo ani původně pozvat nechtěl, protože byl nevyzpytatelný a nebezpečný. Faktem ale bylo, že on jediný věděl, jak uprchla Beth z Drakilonu a kde se momentálně nachází, takže si ho April nechtěla rozhněvat a raději se řídila heslem, přátele si drž u těla a nepřátele ještě blíž. Když přišli svědci a ženich zaujal své místo u oltáře, všichni návštěvníci povstali a čekali na nevěstu. Začala hrát překrásná hudba varhan a April se jako kouzlem vynořila z temné mlhy v nádherných krvavě rudách šatech. Davem zašuměl úžas, když se s lehkostí a elegancí sobě vlastní nesla uličkou. "Ta je nádherná!" špitla s otevřenou pusou Iris a tahala Tess za sukni. "Vypadáš úchvatně.." políbil svou budoucí ženu na tvář Idris, když došla až k němu. Obřad mohl začít...

Upíří hosté

Obřad byl krásný a Tessa s Erin ho probrečely. Byly asi jediné, protože upírky zjevně nejsou takové citlivky, nebo to umí velice dobře skrývat. Po obřadu začala kultivovaná zábava, většina hostů se dala do popíjení červené tekutiny o které Jake s Eliotem spekulovali, zda jde to krev či víno. Po očichání a usrknutí usoudili, že to nejspíš opravdu je víno. Caleb je s pobavením sledoval a pak se do hovoru vložil s tím, že krev chutná nejlépe horká přímo z tepny, smál se jako pominutý, když oba muži během několika vteřin zbledli. "Nech je být pitomče! Nevíš kdo to je?" přidala se ke skupince jeho sestra Lilith a upřela na Eliota zamilovaný pohled, "Miluju vaší hudbu, vždycky mně úplně nakopne! Hrozně ráda pořádám večírky kdy pozvu pár přátel, ovlivním pár smrtelníků a bavíme se celé noci při poslechu vašich písní!" pištěla nadšením. "To... to mně opravdu moc těší." usmál se na ni trochu nuceně Eliot, představu upířích, krvavých orgií už z hlavy nedostal celý večer. "Jaké to je být těhotná? Ty to dítě uvnitř cítíš?" vyzvídala nějaká zvědavá upírka od Tessy, když zaslechla rozhovor jí a Lexie o tom, že čeká další dítě, "Ano, tohle miminko je zatím moc malé, ale když jsem čekala Iris tak pěkně kopala a v pozdějších měsících se i v bříšku hýbala, bylo to i docela vidět." odpověděla blondýnka. "Ty jo, takhle je to vždycky v hororech!! Taky se jim něco hýbe v břiše a pak si ta věc prokouše cestu ven!" řekla fascinovaně upírka. "Hmm.. to miminka většinou nedělají.." poškrábala se na hlavě Tessa. Lexie se přidušeně zasmála. Mezitím vedla April vážný rozhovor s malou Iris, "Kdybys někdy potřebovala s něčím pomoct, pamatuj si, že já tu pro tebe vždycky budu ano? Byla jsem tu pro tvou babičku, tvého tatínka a budu tu i pro tebe.." mrkla na ni. "Já nepotřebuju pomoct, jsem docela silná víš? Bojí se mně i máma, jen se to snaží skrývat..." pousmála se sebevědomě holčička. April se na ni uznale usmála, "Dobrá tedy, moje nabídka ale platí i tak princezno." pohladila ji po vlasech a šla se věnovat svému manželovi. "Beth, dlouho jsem tě neviděl! Vypadáš dobře, nový učes?" dostal se konečně Eliot ke své staré kamarádce, "Ano, řekněme že trochu nedobrovolný. Měla jsem pár krušných měsíců.." sklopila pohled, "...ale co ty?? Vidím že se ti daří, máš překrásnou dceru!" pohlédla Beth trochu závistivě po Iris, "Jo, je skvělá a další máme na cestě. Někdy se stav, pokecáme." nabídl jí s úsměvem. Všichni se bavili. Novomanželé se po sobě většinu večera plazili s takovou vášní, až se nakonec nenápadně vypařili a Eliot s Tess to zabalili chvilku po nich. Měli už přeci jen malé dítě a Tess byla navíc těhotná. Rodinka musela slíbit, že se brzy ve Forgotten Hollow zase ukáže, protože upírům připadali nesmírně zábavní. Potom mohli konečně vyrazit k domovu..